Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Nerovnováhy bežného účtu a ich udržateľnosť v členských krajinách Európskej únie bola kľúčovým objektom výskumu v empirickej literatúre od samotného vzniku eurozóny. Hlbšia obchodná integrácia v rámci Európskej únie je vo všeobecnosti prospešná. Medzinárodná fragmentácia výroby v dôsledku vzniku globálnych hodnotových reťazcov však prehlbuje vonkajšie nerovnováhy v dôsledku pretrvávajúcich rozdielov v makroekonomickej výkonnosti medzi členskými krajinami Európskej únie. Hlavným cieľom príspevku je preskúmať dopady cenových a necenových determinantov exportov a importov v 21 členských krajinách Európskej únie. Odhadli sme determinanty exportných a importných dopytových funkcií v 21 členských krajinách Európskej únie. Naše výsledky naznačujú vysokú úlohu importov v agregovaných exportných funkciách, zatiaľ čo agregované funkcie naznačujú vysoký príspevok domáceho dopytu k dynamike importov. Dezagregovaná analýza odhalila dôležitosť medziproduktov v zahraničnom obchode v rámci Európskej únie aj mimo nej a to ako z hľadiska teritoriálneho, tak aj komoditného.

Tento článek zkoumá prostřednictvím gravitačního modelu determinanty, které řídí migraci z rozvojových zemí do České republiky a na Slovensko. Představuje přehled mezinárodní migrace do obou zemí mezi lety 2006 a 2015, včetně hlavních zemí původu. Nabízí také krátkou diskusi různých migračních teorií, které lze použít k vysvětlení počtu mezinárodních migrantů v obou destinacích. Gravitační model využitý v této studii zahrnuje čtyři skupiny vysvětlujících proměnných: standardní gravitační proměnné, ekonomické proměnné, institucionální proměnné a ty, které přibližují vzájemné vztahy. Výsledky ukazují, že počet migrantů v obou destinacích roste při vyšším HDP na obyvatele a vyšším počtu obyvatel v zemích původu. Kromě toho jsou také významné vzájemné vazby, jako je obchod nebo vzdálenost mezi cílovou zemí a zemí původu. Přestože pro tuto analýzu byly vybrány pouze rozvojové země, model poskytuje užitečný nástroj, který může pomoci dále analyzovat migrační toky do různých zemí a regionů.

The aim of this paper is to verify the impact of the market structure on financial stability in the banking sectors in Central and Eastern European countries, with particular emphasis on the change in the concentration and the share of foreign capital in the period 1999 – 2015. Using the methodology of panel regression, GMM estimator, we examine the implications of banks’ concentration on bank stability of a group of countries from Central and Eastern Europe. Because many empirical studies have examined the role of market concentration, we complement our results with findings on the market concentration-bank fragility trade-off. Employing a concentration ratios (CR5 and HHI) we find that CEE banks are more fragile within a concentrated environment. Our results also reveal that the persistence of risk is affected by the level of bank concentration and this effect is exacerbated mainly during downturns. Finally, the results of this research did not lead to any definite conclusions as to the role of foreign capital participation and rather indicate the impact of bank size and concentration on bank stability.

The aim of our research is to empirically evaluate and analyse the effects of quality of institutions on the level of early-stage entrepreneurial activity, but also the effects on the motivation of individuals to start new businesses and thus to enter into entrepreneurship. Our research focuses on member countries of the European Union, using panel data estimation techniques and targets a period of fifteen years, between 2002 and 2016. The results of our study show that, the level of the total early-stage entrepreneurial activity can be significantly affected by the quality of institutions, and the impact of institutional factors is different depending on the types of entrepreneurial activities analysed. The findings of the study confirm previous findings showing that the economic freedom and the quality of governance are significant predictors of entrepreneurial activity but also of individuals’ motivation to start a business. The results of our empirical investigation could be of interest to policymakers, who should be concerned about identifying and implementing the most appropriate measures to increase the quality of institutions, which should lead to the promotion of entrepreneurship and the development of entrepreneurial activities within a country.

Akademické podnikání kromě finančních i nefinančních efektů pro univerzity generuje také nové myšlenky a nápady a umožňuje realizovat transfer znalostí vedoucí k tvorbě invencí a inovací. Díky tomu představuje zdroj ekonomického růstu a konkurenceschopnosti a významně přispívá k udržitelnému rozvoji. Jako zvlášť významná se tato role jeví z pohledu stále se ještě do určité míry transformujících postkomunistických ekonomik. V této studii je proto cílem zhodnotit úroveň akademického podnikání v jedné z postkomunistických zemí – malé ekonomice s tradiční rolí vzdělávání – České republice. Data získaná dotazníkovým šetřením, jehož respondenty byli kompetentní manažeři 76 vysokých škol a fakult působících v České republice, byla komparována s relevantními mezinárodními studiemi.