Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

V článku skúmame dynamickosť papierenského priemyslu, jeho produktivitu, kapitálovú náročnosť a tiež vzťahy medzi rozvojom zamestnanosti v tomto odvetví, pracovnými nákladmi a jeho konkurencieschopnosťou. Využívame rozšírený Leontiefov model s indukovanými efektmi. Poukazujeme na rast slovenského papierenského priemyslu, ktorý je rýchlejší než v iných európskych krajinách. V porovnaní so spracovateľským priemyslom či celou ekonomikou však zaznamenal pomalší rast. Konečný dopyt po výrobkoch spracovateľského priemyslu vytvoril v roku 2013 viac než 18 tisíc pracovných miest a 650 milión EUR pridanej hodnoty. Konečné použitie papiera v hodnote 1 milión EUR generovalo na Slovensku priamo aj nepriamo pridanú hodnotu vo výške 630 tisíc EUR. Jeden pracovník vo výrobe papiera vytvára až ďalších 3,6 miest v iných odvetviach.

Důchodová politika a problematika týkající se života seniorů je ve stárnoucí Evropě jednou z významných oblastí, která nemůže být opomíjena. Závažnost důchodové problematiky je umocněna dlouhodobě nepříznivým demografickým vývojem a s ním spojenou otázkou financování důchodového systému. Příspěvek je zaměřen na daňovou úlevu, která je určena na podporu zabezpečení stáří ve formě dobrovolného a individuálního spoření. Kromě její deskripce je osvětlen způsob, jak jsou tyto možnosti daňovými subjekty využívány. Cílem výzkumů je rovněž vyhodnotit využívání legislativních daňových nástrojů vedoucích ke zvýšení účinnosti daných opatření. Metodicky se výzkum opírá o vyhodnocení sekundárních statistických dat Českého statistického úřadu a Finanční správy ČR. Data jsou statisticky zpracována a podpořena primárním výzkumem, který byl realizován v roce 2016.

Tento příspěvek představuje empirickou analýzu dopadů veřejných dotací na výzkum a vývoj na inovační aktivity soukromých firem v Bulharsku, České republice, Německu a Portugalsku. Zkoumáme, zda veřejné dotace na výzkum a vývoj motivují firmy přicházet na trh s inovativnějšími produkty. Tyto efekty měříme pomocí dat z Community Innovation Survey za rok 2010 a 2012 a odhadujeme pomocí neparametrického matchingového estimátoru. Zjistili jsme, že dotace v žádné z těchto zemí zcela nevytěsňují soukromé zdroje výdajů na výzkum a vývoj. Existuje však značná heterogenita v dopadu dotací na inovativnost firem. Dotace v oblasti výzkumu a vývoje podporují skutečné inovace v České republice a Německu, ale financují pouze imitace v Bulharsku a Portugalsku.

Současné makroekonomické a finanční podmínky jsou pro evropský sektor pojišťovnictví extrémně náročné. Kvůli pokračujícímu nízkému výnosu a konkurenčnímu tlaku nových hráčů, zejména začínajícím technologickým firmám vstupujícím na trh, mění pojišťovny své obchodní modely a hledají nové investiční a podnikatelské příležitosti, aby zlepšili svou ziskovost a solventnost. To se projevuje také v rostoucím zájmu o fúze a akvizice za účelem dosažení dostatečných výnosů. Literatura však nenabízí jasnou odpověď na otázku, zda tato strategie přináší očekávané pozitivní výsledky. Tato studie empiricky zkoumá důsledky fúzí a akvizic na ceny akcií evropských pojišťoven prostřednictvím studie událostí (tzv. event study). Naše výsledky nepotvrzují pozitivní dopad těchto strategií na ceny akcií nabyvatele, které by akcionářům zajistili abnormální výnosy.

Market liberalization in the countries of South East Europe (SEE), which was a consequence of free trade agreements with the European Union (EU) and the countries of the Central European Free Trade Agreement (CEFTA), led to changes in foreign trade flows of these countries’ agri-food products. As agri-food products are a significant part of total foreign trade in these countries, the objective of this paper is to analyze the liberalization effects established by CEFTA and EU integration. A gravity model for panel data was estimated for the agri-food sector of all SEE countries for the period 2005 – 2015, and databases from UN Comtrade and the World Bank were used to create an empirical base for this study. The results confirmed the importance of CEFTA integration, which made a significant contribution to imports and exports within this sector in most SEE countries. Additionally, the results showed that the Stabilization and Association Agreement (SAA) with the EU had limited effects on the import and export of agri-food products in SEE countries.