Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek zkoumá přístup malých a středních firem k externímu financování v průběhu nedávné finanční krize pomocí přístupu využívající neparametrického odhadu. Neparametrický jádrový odhad je použit na individuální hodnoty indexu odrážející míru omezení v přístupu k externímu financování a je studována jeho distribuce na vzorku malých a středních firem v předkrizovém, krizovém a pokrizovém období. Pro srovnání výsledků mezi státy jsou využita data o společnostech s ručením omezeným v České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Výsledky analýzy odhalují asymetrický dopad finanční krize na schopnost firem získat externí financování mezi státy V4. Zatímco v Maďarsku a Polsku naše výsledky neidentifikují významný rozdíl v předkrizovém a krizovém období, v České republice a na Slovensku měly firmy horší přístup k externímu financování v průběhu finanční krize a po jejím skončení nedošlo k výraznému zlepšení tohoto stavu. Příčinou tohoto zhoršení byla ekonomická recese, která zasáhla českou a slovenskou ekonomiku.

Predkladaná stať identifikuje vývojovú trajektóriu zmien, ktorými prešla čínska ekonomika počas svojej transformácie. Pozornosť bola venovaná vplyvu prílevu a odlevu PZI, pretože ich význam sa stal zásadným. Prezentuje prístupy významných expertov na ekonomické smerovanie krajiny, pričom sa sústreďuje na vplyv expanzie Číny na medzinárodné pozície iných krajín. Vychádzajúc z teórie kŕdľa letiacich husí prezentuje filozofiu strategických rozhodnutí jej vlády, podporujúcich medzinárodné pozície čínskej ekonomiky, rovnako ako jej schopnosti úspešne sa adaptovať na externé a interné konzekvencie vrátane podhodnotenia domácej meny (CNY), vyplývajúce z dlhodobej finančnej krízy. Ukazuje sa, že výsledky rapídneho rastu prehlbujú všeobecnú závislosť svetovej ekonomiky od Číny. V podstatnej miere determinujú strategické intencie a rozvojový priestor všetkých svetových ekonomických centier, ktoré sa musia na takúto novú situáciu adaptovať.

Cieľom príspevku je identifikovať a kvantifikovať determinanty priamych investícií Číny v zahraničí. Finančné trhy sú považované za nástroj presadzovania moci a skúmanie potenciálnych javov, ktoré s tým súvisia, ktorý prispieva k lepšiemu pochopeniu ďalšieho expandovania Číny. Sú zhodnotené najvýznamnejšie relevantné výstupy autorov zaoberajúcich sa dotknutou problematikou. Analyzované sú toky a stav priamych zahraničných investícií (PZI) Číny v sledovanom období 2004 – 2010. V analýzach sa pracuje s 11 vybranými ukazovateľmi. V príspevku sú použité dva prístupy k zisteniu vplyvu na priame investície v zahraničí. Prvý využíva faktorovú analýzu, zhlukovú analýzu a analýzu rozptylu na vzorke 69 krajín. Pri druhom sa používa zhluková analýza, ktorá pracuje s bázou dát za 85 krajín. Zisťuje sa, ktorý prístup umožňuje identifikovať determinanty odlevu s vyššou mierou výpovede. V prvom prístupe sa nepreukázala štatisticky významná rozdielnosť medzi PZI Číny v rámci jednotlivých zhlukov. V druhom prístupe sa preukázala štatistická významnosť v odleve PZI v prípade len jedného zhluku krajín. Rozhodnutia Číny v oblasti PZI nie sú založené len na ekonomických predpokladoch. Je možné hovoriť o strategických geopolitických dôvodoch, ktoré môžu za jednotlivými investíciami stáť.

V důsledku finanční krize započala v Evropské unii diskuze o možném zdanění finančního sektoru. Daň z finančních transakcí by mohla sloužit jako regulační nástroj a také jako nový vlastní zdroj veřejných příjmů. Nicméně je otázkou, zda daň z finančních transakcí (dále jen FTT) může představovat dostatečný zdroj, který by plně nahradil příspěvek členských států z GNI do rozpočtu EU. Cílem příspěvku je proto odhadnout velikost příjmů z daně z finančních transakcí jako nového vlastního zdroje rozpočtu EU. Empirický výzkum prokázal, že příjmy FTT se mohou pohybovat v rozmezí 24,9 – 28,3 bilionů eur v rámci EU-11 za rok.

Příspěvek se zabývá vybranými problémy efektivnosti výrobních podniků. Vychází z předpokladu, že využívání vyspělých technologií by mělo být jedním z prostředků, které vedou ke zvýšení efektivnosti. Článek pracuje s hypotézou, že vyspělé technologie jsou používány v promyšlených uskupeních označených jako klastry technologií. Druhá hypotéza předpokládala, že podniky využívající klastry technologií mohou dosahovat vyšší efektivnosti a mají lepší schopnost reagovat na hospodářský pokles než ostatní podniky. Výsledky dotazníkového šetření, uskutečněného mezi českými výrobními podniky, podpořily hypotézu o sdružování vyspělých technologiích do klastrů. Vyjádření ke druhé hypotéze je založené na analýze účetních výkazů podniků našeho vzorku za období 2007 až 2011. Vychází z finančních ukazatelů, vyjadřujících různé aspekty efektivnosti. Porovnání vývoje ukazatelů efektivity v čase mezi podniky bez klastru technologií, s klastrem technologií a bez technologií, nepotvrdilo na našem vzorku platnost druhé hypotézy o očekávané vyšší efektivitě podniků s klastry.

Charakteristickou črtou každej spotrebnej dane je, že predstavuje výraznú cenotvornú zložku. Očakávania vlády súvisiace so zmenou daňovej sadzby pri takomto type daní sú, že sa zvýšia príjmy do štátneho rozpočtu, i keď to môže priniesť tzv. priečny presun dane, ktorého dôsledkom je pokles spotreby inej komodity. Cieľom príspevku je poukázať na niektoré makroekonomické súvislosti vývoja trhu s liehovinami v SR s dôrazom na zvyšovanie sadzby spotrebnej dane z liehu, jej spotreby, výroby a salda zahraničného obchodu. Pozornosť autori venujú skutočnosti, že okrem vysokej sadzby predmetnej dane výšku príjmov do štátneho rozpočtu ovplyvňuje aj šetrenie spotrebiteľov, zmena životného štýlu, antireklama a zavedenie prísnejších opatrení v súvislosti s cestnou premávkou, ako aj tlak na dovoz identických komodít zo zahraničia.