Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Štúdia si kladie za cieľ overiť, či prístup založený na obmedzeniach prameniacich z platobnej bilancie je vhodný na vysvetlenie ekonomického rastu a výkonnosti Slovenska po roku 1993. V príspevku sa používa Thirlwalov zákon na predikciu skutočného rastu slovenskej ekonomiky na základe odhadu dôchodkovej elasticity dopytu po importe a exporte. Dôchodková elasticita dopytu po importe je získaná využitím regresie 2SLS a pokladá domáci dôchodok za endogénnu premennú. Je preukázané, že slovenská ekonomika rastie vyšším tempom, ako je rast konzistentný s rovnováhou platobnej bilancie, a to za cenu akumulácie deficitov bežného účtu. Udržateľným riešením by bolo zamerať sa na zníženie dôchodkovej elasticity dopytu po importe a zvýšenie exportu. Aby sa krajina vyhla problémom kvôli limitom rastu prameniacim z platobnej bilancie, je potrebné znížiť závislosť krajiny od dovozu, a to produkciou obchodovateľných tovarov s vyššou kvalitou.

Na běžný účet je možné pohlížet jako na výslednici rozdílu úspor a investic v rámci ekonomiky. Jednou z klíčových otázek je míra citlivosti spotřeby na dočasných výkyvech běžného důchodu. Moderní intertemporální přístup vychází z teorie permanentního důchodu, a tudíž tuto citlivost pavažuje za nízkou. V příspěvku je formulován jednoduchý intertemporální model běžného účtu, který je následně s využitím metody současné hodnoty testován na příkladech Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Dále je pozornost věnována roli zvykového chování ve funkci užitku. Výsledky ukazují, že jednoduchý intertemporální model je schopen do jisté míry vystihnout dynamiku běžného účtu, zejména v případě Česka, obecně je ale tato schopnost spíše omezená. Z navazující analýzy plyne, že předpoklad rikardiánských domácností je pro dané ekonomiky zřejmě příliš silný.

Predložená štúdia skúma vybrané prístupy merania Inkluzívneho rastu, pričom Inkluzívny rast je aproximovaný prostredníctvom rastu v prospech chudobných. V článku ďalej prezentujeme empirickú analýzu pre Slovensku republiku. Cieľom analýzy je preskúmať, či dosahovaný ekonomický rast v SR počas rokoch 2004 až 2009 viedol k zníženiu nerovnomerného rozdelenia príjmov, alebo nie. Počas analýzy, používame tzv. “Headcount index”, “Poverty gap index” a “Severity of poverty index”. V štúdii taktiež uvádzame skutočné rozdelenia príjmov a na základe týchto údajov odhadujeme najvhodnejšie teoretické rozdelenia pre aproximácie príjmov v SR. Analýza naznačuje, že ekonomický rast v podmienkach SR má skôr negatívny vplyv na znižovanie nerovnosti rozdelenia príjmov.

Tento článek pomáhá porozumět tomu, proč se některým jedincům zapojeným do rané podnikatelské aktivity podaří zprovoznit novou firmu, zatímco jiným nikoli, a svou aktivitu skončí. Užitou metodologií je binární a multinomiální regresní analýza souboru primárních dat o jedenaosmdesáti rodících se podnikatelích, získaných na základě longitudinálního šetření provedeného v České republice v letech 2011 a 2012. Ukazuje se, že rodící se podnikatelé, kteří rozvoji svého podnikání věnovali méně času, setrvávali déle ve stavu před založením, nebo se báli neúspěchu, zprovoznili své podnikání během následujícího roku s menší pravděpodobností. Stejně tak snižovaly pravděpodobnost zprovoznění předchozí oborové zkušenosti a zmapování konkurence. Podnikatelská sebedůvěra naopak ovlivnila výsledek úsilí o založení firmy pozitivně. Studie se rovněž zabývala růstovými očekáváními a došla k závěru, že středně velká očekávání zvyšují pravděpodobnost skutečného zprovoznění.

Článek s využitím metody instrumentálních proměnných popisuje interakci mezi zdaněním a eko-nomickým růstem v zemích OECD. Cílem analýzy je ověřit hypotézu o negativním vlivu zdanění na růst, která vyplývá z ekonomické teorie. Vzhledem k tomu, že daňová kvóta, která bývá standardně využívána jako ukazatel daňového zatížení, vykazuje celou řadu nedostatků, které mohou zpochybnit výsledky empirických analýz, používají autoři pro aproximaci zdanění také alternativní ukazatel WTI – World Tax Index. Výsledky především ukazují, že (i) zdanění má statisticky významný negativní vliv na ekonomický růst, a to při použití obou zmíněných ukazatelů, a (ii) použití WTI umožňuje věrohodněji a jasněji prokázat negativní vliv jednotlivých typů daní, což v případě využití daňové kvóty není možné.

Vplyvom zintenzívňujúcej sa globalizácie je svetové hospodárstvo charakterizované rýchlo rastúcim objemom cezhraničných transakcií tovarov, služieb a kapitálu. Tieto skutočnosti vyvolávajú objektívnu potrebu ich liberalizácie, spájanú so snahou o simplifikovanie podmienok medzinárodného obchodu, ako aj uzatváranie preferenčných zmlúv v rámci integračných zoskupení či medzi nimi. Na hodnotenie účinkov komplexných dohôd o voľnom obchode sa využíva metóda aplikovanej všeobecnej rovnováhy (CGE), ktorá je schopná analyzovať vplyv liberalizácie na blahobyt ekonomiky pri rôznych hodnotiacich scenároch, a predloženie takého scenára, ktorý najlepšie spĺňa všestranné očakávania v rovine zahraničnoobchodných vzťahov a pozitívne prispeje k rastu blahobytu v skúmaných regiónoch, v našom prípade medzi EÚ a Kanadou v zmysle Komplexnej hospodárskej a obchodnej dohody.