Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This study examines the real GDP convergence of EU Member States. It adds to the abundance of conditional convergence studies by utilizing a unit root test with up to two structural breaks, finding that the crisis has not stopped the long-run convergence within the EU. Differing from similar studies, we discriminate between up and down breaks in the convergence process, and apply the non-parametric Wilcoxon signed-rank test to identify variables that are coincidental with these shifts. Convergence accelerations are characterized by nominal exchange rate and unit labour cost changes, while slowdowns are followed by investment shocks. The importance of external trade is particularly emphasized during convergence accelerations. Several different robustness checks leave these findings quite intact.

Kohezní politika EU vyžaduje interakci veřejného, soukromého a neziskového sektoru při tvorbě politik. Česká republika představuje ideální případovou studii pro identifikaci hlavních překážek úspěšné implementace tohoto přístupu, neboť čeští občané hodnotí schopnost nestátních neziskových organizací (NNO) ovlivnit realizované politiky ve své zemi na nejnižší úrovni ze všech členských států EU. Cílem studie je identifikovat a vysvětlit determinanty úspěchu a neúspěchu při zapojování NNO do tvorby veřejných programů. Metodický postup zahrnuje kombinaci hloubkových rozhovorů s představiteli NNO a zaměstnanci veřejné správy, revize oficiálních dokumentů, skupinové diskuse a přezkoumání závěrů studie zúčastněnými stranami. Hlavní překážky implementace principu partnerství jsou následující: nedostatečné kapacity a odpovědnost NNO; fluktuace státních zaměstnanců a zástupců NNO; závislost partnerství na osobních kontaktech; pozdní vstup NNO a nekonzultativní, informativní charakter partnerství.

Článek se pokouší na vzorku českých firem ze zpracovatelského průmyslu zjistit, zda existuje konvergence k Gibratovu zákonu v období 2007 – 2015. Nejprve byla platnost Gibratova zákona za celé zkoumané období testována zvlášť na dvou vzorcích – velkých společnostech a malých a středních firmách. Platnost Gibratova zákona byla zkoumána pomocí lineárního autoregresního modelu. Zatímco pro velké společnosti nebyl odhalen žádný vztah mezi jejich velikostí a růstem, pro vzorek malých a středních firem byla platnost Gibratova zákona zamítnuta. Poté bylo testováno, zda existuje konvergence k platnosti Gibratova zákona, ta byla potvrzena u malých a středních firem.

Riziko dlhovekosti vyjadruje neistotu o budúcom vývoji úmrtnosti. Je to riziko, že ľudia sa dožijú vyššieho veku, než sa očakávalo. Riziko dlhovekosti zaťažuje najmä dôchodkové systémy a penzijné poisťovne, ktoré vyplácajú vopred stanovené anuity. Predikcia budúcej úmrtnosti má preto zásadný význam pre dôchodkový systém. Naša analýza sa zaoberá úmrtnosťou vo vyššom veku (65 – 95 rokov), vzhľadom na to, že sa zameriava na aplikáciu súvisiacu s penzijný poistením, kde je riziko spojené s finančnými tokmi dlhodobejšie a je primárne spojené (okrem iného) s neistotou budúcich mier úmrtnosti. V našom príspevku sa zameriame na analýzu dlhovekosti v krajinách Vyšehradskej skupiny (V4) – Česká republika, Maďarsko, Poľsko, Slovensko. Ukázali sme, že v prípade, ak by pretrvávalo dnešné tempo vývoja úmrtnosti, bude nutné podľa našich výpočtov zvýšiť súčasnú hodnotu anuít približne o 5 %, ak namiesto bežných úmrtnostných tabuliek z roku 2014 použijeme predikciu týchto tabuliek, tzv. kohortné (generačné) úmrtnostné tabuľky.

V článku skúmame postavenie poľnohospodárstva v ekonomike krajín EÚ. Poľnohospodárstvo EÚ je veľmi heterogénne. Charakterizujeme ho pomocou podielu zamestnancov v poľnohospodárstve na celkovej zamestnanosti, podielu poľnohospodárstva na HDP a pridanej hodnoty v poľnohospodárstve na zamestnanca. Na účely kvantifikácie ekonomickej vý¬znamnosti poľnohospodárstva v danej krajine konštruujeme indexy AGRIT, resp. AGRI. Pri tom využívame aparát teórie fuzzy množín. Prínosom metódy je aj korektná kvantifikácia medzery medzi súčasným postavením poľnohospodárstva v danej krajine a požadovaným stavom. Pomocou zhlukovej analýzy identifikujeme skupiny krajín s podobným postavením poľnohospodárstva. Účinnosť agrárnej politiky EÚ testujeme overením sigma a beta konvergencie. Údaje za hodnotené roky 2005 – 2015 sú čerpané z databázy Eurostatu.