Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek představuje alternativní metodu k růstovému účetnictví vyjadřující, jak se podílí vývoj souhrnné produktivity faktorů (TFP) a vývoj souhrnného input faktoru (TIF) na vývoji HDP. Metoda je použitelná pro všechny typy vývojů HDP, TFP a TIF a pro jakékoliv tempo růstu HDP. Jejím výstupem jsou tzv. dynamické parametry intenzity a extenzity, které měří vliv intenzivních, resp. extenzivních faktorů (vliv technologického pokroku v širokém slova smyslu, resp. vliv změny rozsahu vstupů). Metoda byla použita pro analýzu vývoje HDP Česka a HDP Slovenska za období 1990 – 2014. Výsledky potvrdily, že v daném období se slovenský HDP vyvíjí intenzivněji než český HDP. To se projevuje v tzv. efektu dohánění, kdy se na Slovensku přibližuje úroveň HDP na obyvatele vyjádřená v paritě kupní síly (PPS) HDP na obyvatele v Česku.

V príspevku sa zaoberáme štrukturálnymi väzbami v slovenskej ekonomike v roku 2010. Prostredníctvom Leontiefovho modelu identifikujeme význam konečnej spotreby domácností, verejnej správy, investícií a exportu pre tvorbu hrubej produkcie, pridanej hodnoty a zamestnanosti. Zároveň porovnávame výsledky rôznych metód na určenie kľúčových odvetví slovenskej ekonomiky v pokrízovom období. Využívame analýzu založenú na Cheneryho-Watanebeho koeficientoch a Rassmusenových multiplikátoroch vo váženej aj neváženej podobe, metódu hypotetickej extrakcie a tzv. metódu PoP (Power of Pull – sila ťahu). Výsledky empirickej analýzy ukazujú odlišný význam jednotlivých odvetví z hľadiska produkcie, pridanej hodnoty a zamestnanosti. Viaceré odvetvia, ktoré majú v slovenskej ekonomike kľúčové postavenie z hľadiska celkových efektov na produkciu, generujú oveľa menšie efekty na pridanú hodnotu či zamestnanosť. Uvedené súvislosti je potrebné vziať do úvahy okrem iného aj pri formovaní priemyselnej politiky Slovenska.

Integrace českého trhu s obilovinami v rámci společného agrárního trhu (EU) v letech 1993 – 2010 je analyzována prostřednictvím měsíčních cen pšenice a ječmene v Belgii, Německu, Rakousku a v České republice. Stabilita zvolené rovnice konstruované na základě teorie zákona jedné ceny (LOP) je analyzována prostřednictvím vícečetných strukturálních zlomů. Výsledky indikují, že integrace České republiky v rámci trhu s obilovinami v EU je mnohem více nestabilní, než je tomu v případě Rakouska (čtvrtá vlna rozšíření EU), nicméně existuje zde empirická podpora pro užití LOP, a to v okamžiku kdy jsou vzaty v potaz také strukturální zlomy. Významné strukturální změny také nastávaly v případě starých členských zemí EU v okamžiku aplikace LOP rovnic ve vztahu k Belgii a Německu.

Príspevok sa venuje identifikácii determinantov úspor domácnosti na Slovensku využitím štvrťročných údajov (1995q1 – 2015q1). Výsledky sú v rozpore s hypotézou životného cyklu. Prístup ARDL umožnil zistiť nasledovné vzťahy: v dlhodobom horizonte má rastúci príjem domácnosti z majetku a index závislosti starších kladný vplyv na mieru úspor domácnosti, zatiaľ čo so zvyšujúcou sa nezamestnanosťou klesá miera úspor. V krátkodobom horizonte na úspory domácnosti kladne vplýva príjem z majetku a index závislosti starších, nezamestnanosť a miera úspor z predchádzajúceho obdobia. Rýchlosť návratu k dlhodobému rovnovážnemu stavu je pomerne vysoká, takmer 60 % nerovnováhy v prechádzajúcom štvrťroku sa koriguje v nasledujúcom štvrťroku.

Předkládaná studie se zabývá vztahem mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem 28 zemí EU v období 1993 až 2014. Příspěvek má za cíl potvrzení v tomto odvětví vůbec první průkopnické hypotézy, která tvrdí, že existuje negativní vztah mezi vojenskými výdaji a ekonomickým růstem v relativně chudších státech a pozitivní vztah v relativně bohatších státech. Dle původní analýzy je použito shlukové analýzy k rozčlenění států do dílčích skupin s podobnými charakteristikami. Na základě těchto výsledků jsou pro jednotlivé skupiny odhadnuty Feder-Ramův model a regresní model s modifikovanými proměnnými. Výsledky regresní analýzy potvrzují stanovenou hypotézu a prokazují statisticky významný pozitivní vliv vojenských výdajů na ekonomický růst v případě zemí s dostatkem zdrojů a naopak statisticky významný negativní vliv u zemí s nedostatkem zdrojů. V případě Feder-Ramova modelu statisticky významný efekt vojenských výdajů na ekonomický růst nebyl prokázán.