Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Tento článok skúma vzťah medzi bohatstvom domácností a ich finančnou zraniteľnosťou v členských krajinách Eurozóny s využitím údajov Zisťovania o financiách a spotrebe domácností (HFCS). Na objasnenie úlohy finančnej zraniteľnosti domácností pri hromadení bohatstva bola použitá regresná analýza s inštrumentálnymi premennými s dvojstupňovou metódou najmenších štvorcov. Pre posúdenie rozdielneho historického vývoja a implementácie sociálnych politík bolo pri analýze brané do úvahy umiestnenie domácnosti (post-komunistické krajiny podľa Varšavskej zmluvy, a ostatné európske krajiny s jadrom v západnej Európe). Výsledky analýzy zdôraznili, že vzťah medzi akumuláciou bohatstva domácností a finančnou zraniteľnosťou je pozitívny. Štatisticky významné boli aj ďalšie premenné odzrkadľujúce socio-ekonomické a demografické charakteristiky domácností. Kým podiel dlhu na príjme, status zamestnanosti (zamestnanec a živnostník) a druhá mocnina veku referenčnej osoby podporujú akumuláciu bohatstva, vek referenčnej osoby, status zamestnanosti (dôchodca, iné), počet detí a geografická poloha znižujú úroveň čistého bohatstva domácností.

Similar to other developed countries, the Czech Republic implements socio-economic policies aimed at minimizing smoking. The objective of this research is to provide evidence of the real impact of increasing cigarette taxes on cigarette consumption and its structure in the Czech Republic. The unique database consisting of manufacturers’ subscribed cigarette stamps and all posted brand prices were collected by the authors over the past two decades and was utilized in the analysis. The analysis shows that a continuous rise in cigarette market prices does not motivate consumers to prefer low price brands or to reduce cigarette consumption. The research provides evidence that smokers did not minimize smoking but even spent more money on cigarettes, preferring more expensive brands or staying loyal to a favored one. This implies necessary changes in the market basket of the smokers’ households.

The purpose of this paper is to reinvestigate the properties of cryptocurrencies in the COVID-19 crisis as well as their co-movements with different asset classes including different stock markets, bonds, real estate, gold and oil. To capture the change in correlation caused by crisis, we employ multivariate GARCH Dynamic Conditional Correlation model. The findings suggest that cryptocurrencies can be seen no more than a diversifier for most of the assets. For real estate and S&P500 it is confirmed to be a weak hedge, while positive and upward sloping dynamic conditional correlations with gold obtained in COVID-19 period needs to be further investigated.

Rozvojová spolupráce je často realizována formou projektů. Jelikož jsou však tyto často dokončovány se zpožděním a s vyššími náklady, jejich úspěšnost se předmětem mnohých diskuzí. Faktorů, které způsobují zpoždění a vícenáklady, je hned několik, jako například problémy při nákupu a vedení projektu, nevhodný design projektu či faktory spojené s danou přijímací zemí, jako například inflace, korupce či přírodní podmínky. Tato práce se snaží zjistit, které faktory ovlivňují výsledky projektů financovaných Českou republikou, a za použití Pearsonova a Fisherova testu dokládá, že finanční výsledky projektů jsou ovlivněny realizátorem, rozvojovou zemí, druhem financování, sektorem projektu a jeho velikostí, zatímco dodržení harmonogramu je ovlivněno velikostí a sektorem projektu. Na základě těchto výsledků je navržena nová matice, která zobrazuje rizikové faktory a určuje, jaké nástroje projektového managementu by měly být požadovány, aby projekty dosáhly lepších výsledků.

The study provides estimates of the fatherhood premium for Slovakia from 2009 through 2018 using data from the EU SILC survey. We found that a raw fatherhood premium amounted to 22.26% from 2009 through 2018. However, when controlling for demographic and human capital characteristics, the premium declines to 4.90%. When accounting for the effects of partnership, the premium turns into the fatherhood penalty of 7.31%. We also show that the fatherhood premium depends on the household division of labour. For dual-earner families, fatherhood results in a penalty on fathers’ incomes that amounts to 9.23% (7.87% when controlled for demographic and human capital characteristics). However, this outcome is driven by two lowest deciles of male income distribution. The effect of fatherhood on men’s incomes in the male-breadwinner model when the wife fully cares for the home and parental duties (as well as high income fathers in dual-earners families) is exactly the opposite. The fatherhood premium amounts to 21.79% (7.22% when controlled for demographic and human capital characteristics).