Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Autonómia lokálnych vlád pozostáva aj z finančnej autonómie. V SR je finančná autonómia obcí významne ovplyvnená dominantným podielom zdieľanej dane na daňových príjmoch obcí. Pri zohľadnení len vlastných príjmov (daňových a nedaňových) je finančná autonómia obcí nízka. V tomto článku je analyzovaná finančná autonómia obcí SR v období 2005-2019 pri rôznom zapojení zdieľanej dane a vlastných príjmov. Na základe Giniho indexu sú analyzované rozdiely vo finančnej autonómii obcí, pričom vyššie nerovnosti sú pozorované v prípade vylúčenia zdieľanej dane z ukazovateľov, čo potvrdzuje, že zdieľaná daň je nástrojom horizontálneho fiškálneho vyrovnávania. Panelovou regresiu boli analyzované determinanty finančnej autonómie obcí SR. Na finančnú autonómiu negatívne vplýva rast počtu obyvateľov, využívanie návratných zdrojov financovania, finančná kríza a v prípade ukazovateľov finančnej autonómie postavených na vlastných príjmoch aj podiel zdieľanej dane na celkových daňových príjmoch obcí SR.

Článek se zaměřuje na vazby mezi kryptoměnami a korupcí. Po přehledu literatury zabývající se tímto tématem, přináší nástin možných scénářů, jak lze kryptoměny použít v korupčních kontraktech. Scénáře ukazují, že kryptoměny mohou snížit náklady a rizika související v těchto kontraktech. Jejich existence také umožňuje, aby se korupční kontrakty rozšířily do oblastí, kde to v minulosti nepřinášelo žádné ekonomické výhody. Článek dále zkoumá, zda existují empirické korelace mezi kryptoměnami a korupcí v různých zemích. Počet proxy bankomatů (ATM) a uživatelů kryptoměn byl použit jako proxy pro kryptoměny a Index vnímání korupce (CPI) jako proxy pro korupci. Přestože jsme nenašli žádné jasné vztahy, zjistili jsme, že největší počet vlastníků nebo uživatelů kryptoměn je v zemích s vysokou prevalencí korupce, ale míra korupce v nich nepřekročila kritický limit (kolem hodnota 30 bodů indexu CPI).

Autoři se rozhodli ověřit axiom klíčového pozitivního dopadu výzkumu, vývoje a inovací (RDI) na prosperitu firmy. Byl analyzován vzorek společností, jejichž hlavním předmětem podnikání je CZ-NACE M72 Výzkum a vývoj. Na základě srovnání ekonomických výsledků tohoto vzorku s průměrnými hodnotami dalších 10 oborů byly ověřeny dvě hypotézy. Analýza vzorku společností v oboru výzkumu a vývoje ukázala, že intenzita výzkumu a vývoje nemusí mít dominantní vliv na výkonnost firmy. Potvrzují to variabilní výsledky dosažených hodnot rentability vlastního kapitálu, rentability aktiv, rozložení ekonomické přidané hodnoty v letech 2014 až 2017 a míry obratu aktiv, hrubé ziskové marže, přidané hodnoty v tržbách a přidané hodnoty na pracovníka v letech 2015 do roku 2017. Šetření nepotvrdilo kontinuálně vyšší úroveň výkonnosti společností v odvětví výzkumu a vývoje se statistickou významností a to ani při následné emilinaci možného majetkového propojení v rámci subsidiary and parent company.

Tento příspěvek se zaměřuje na vyhodnocení významu strategického řízení v dlouhodobém rozvoji malých a středních podniků, které obchodují primárně elektronicky. Hlavním výstupem příspěvku je navrhnout business procení model strategického řízení, který může posílit stávající strategickou pozici malých a středních podniků primárně zaměřené na elektronické obchodování. Hlavním záměr příspěvku je naplněn výzkumným šetřením provedeným v několika fázích mezi vybraným vzorkem podniků primárně zaměřených na elektronické obchodování. V příspěvku jsou využity následující empirické výzkumné metody: metody osobního dotazování, finanční analýza, situační analýza, případová studie, metody statistické indukce a popisné statistiky, modelování a simulace. Business procesní model je poté simulován a v praxi ověřen na vybraném podniku pomocí softwaru Vensim. Přínos příspěvku je založen na identifikaci postupu pro tvorbu a implementaci procesu strategického řízení malých a středních podniků primárně zaměřených na elektronické obchodování, který může posílit jejich stávající strategické postavení a jehož platnost je ověřena v praxi.

The aim of this paper is to examine the determinants of healthcare expenditure in Central and Eastern Europe (CEE) countries. The study covers the period between the years 2000 and 2018. In our research, we implement error correction based on an autoregressive distributed lag (ARDL) model, with focus on the Pooled Mean Group (PMG) estimator. Our estimation results revealed that, in combination, health spending, income, medical progress, population ageing and fiscal capacity together form a statistically significant and stable long-term economic relationship. Our analysis indicates that healthcare spending responds to both short-term and long-term income changes. The obtained results support the prevailing view that health should not be considered a luxury good with an income elasticity close to unity. In the long term, medical progress and population ageing also significantly influence health spending, whilst these variables prove to be insignificant over the short term. Ultimately, government capacity is positively related to health spending dynamics.