Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Příspěvek se zabývá uvalováním daně z přidané hodnoty (DPH) na maloobchodní cenu zahrnující spotřební daň u bezolovnatého benzínu v zemích Evropské unie. Problém uvalení “daně na daň” vzniká v případech, kdy je spotřební daň zahrnuta v základu daně z přidané hodnoty. V příspěvku je analyzován přesun daňového břemene prostřednictvím maloobchodní ceny benzínu v kontextu kolize mezi DPH a spotřební daní. Výsledky ukazují, že daňové břemeno DPH je nadměrné přesouváno prostřednictvím cen na koncového spotřebitele. A dále taktéž, že daňová interakce mezi DPH a specifickou daní redukuje nápravný efekt spotřební daně na bezolovnatý benzín.

Príspevok skúma hodnotu významnosti nehmotných aktív vyjadrených výdavkami na výskum a vývoj a nehmotným fixným majetkom na hodnotu verejne obchodovaných spoločností. S použitím regresného prístupu pre 1520 pozorovaní v rokoch 2011 až 2015 sme zistili, že výdavky na výskum a vývoj môžu výrazne vysvetliť trhové hodnoty vybraných spoločností. Výsledky našej analýzy naznačujú zrýchlený nárast firemnej hodnoty so zvýšením výdavkov na výskum a vývoj vo vzťahu k ostatným regresorom. Zaujímavosťou je skutočnosť, že položka dlhodobého nehmotného majetku na celkových aktívach nie je štatisticky významná, čo naznačuje, že trh nehodnotí pasívnu stratégiu externého nadobudnutia nehmotného majetku namiesto jeho vlastného vývoja.

Evropská centrální banka začala v roce 2009 stimulovat evropské ekonomiky, neboť země Evropské unie čelily nízkému růstu a nízké úrovni inflace po globální finanční a dluhové krizi. Cílem článku je zhodnotit vliv velmi nízkých a negativních úrokových sazeb na finanční situaci výrobních firem ve Slovenské republice pomocí tzv. rozvahového kanálu (balance sheet channel). Výsledky potvrzují, že firemně-specifické faktory mají vliv na kapitálovou strukturu firem. Při hodnocení vlivu měnové politiky na finanční strukturu v prostředí nízkých úrokových sazeb výsledky podporují existenci rozvahového kanálu ve Slovenské republice zejména v krátkodobé struktuře.

Modelování úmrtnosti ve vysokých věcích je často spojeno s problémem nedostatečného počtu spolehlivých dat, zvláště v případě malých populací. V článku jsme se zaměřili na způsob zahrnutí informace obsažené v datech z blízkých populací a studovali jsme dopad této informace na nejistotu v odhadu úmrtnosti ve vysokých věcích. Předpokládáme dvourozměrný exponenciální (Gompertzův) model. Srovnáváme nejistotu v odhadu parametrů dvou modelů. První model je jednopopulační, založený výhradně na datech z jedné země. Druhý model je multipopulační sestrojený pro množinu zemí ze Středoevropského regionu. Aplikujeme bayesovský zobecněný lineární model a hierarchický bayesovský zobecněný lineární model. Pomocí směrodatné chyby (RMSE) kvantifikujeme rozdíl v nejistotě odhadů intenzity úmrtnosti a doživotní renty počítané pro různé věky, kohorty a populace.

The paper aims to design a general assessment framework of working conditions in Europe and associated flexicurity measures, as main drivers of economic growth. We focused on a panel of EU-28 MS and on a sub-panel of 10 CEE countries. First, we conducted a complex cluster analysis based on the Ward method and Euclidian distance that allowed for a proper grouping of EU-28 MS according to the three job quality indices. Second, we configured two SEM models that capture the impact of working conditions and flexicurity measures on labor productivity and economic output. The results highlight that CEE countries have a less flexible working program compared to the other MS. The estimations for flexicurity and job quality interdependencies reveal important positive contributions of the working dimensions and external numerical flexibility credentials to labor productivity, GDP per capita, and a reduction of the poverty risk.