Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek se zabývá empirickou analýzou chování veřejných zadavatelů. V kontextu aktuálních teorií popisující chování a rozhodování byrokracie se snaží popsat problém vyhýbání se riziku při zadávání veřejné zakázky ze strany odpovědných úředníků. Většina teorií zabývajících se chováním byrokracie trpí nedostatkem empirického ověření. Autoři se snaží překonat tento problém propojením teorie s reálnými daty o veřejných zakázkách za roky 2010 – 2014. Podle našich zjištění veřejní zadavatelé preferují strategie, které spočívají v eliminaci rizika konfliktu s regulátorem. Tyto strategie jsou vybrány spíše na základě signalizačního chování, než na základě snahy o zvolení co nejvíce informativní strategie. Paradoxně výsledné chování by bylo při obou variantách stejné.

Cieľom príspevku je verifikácia možnosti kvantifikácie systematického rizika alternatívnym spôsobom s využitím účtovných údajov. Vychádzali sme s Brimble-Hodgsonovho accounting modelu, ktorý sme testovali na vzorke podnikov z 15 krajín EÚ za desať ročné obdobie v súhrne a samostatne pre jednotlivé odvetvia. Z dôvodu všeobecnejšej aplikovateľnosti modelu sme vytvorili vlastný accounting model s využitím účtovných údajov a testovali sme ho na rovnakej vzorke spoločnosti. Údaje pre analýzu boli získané zo zahraničnej databázy Datastream. Brimble-Hodgson accounting model dokázal vysvetliť 28 až 77 % variability systematického rizika a vlastný accounting model vysvetlil 21 až 75 % variability systematického rizika v závislosti od odvetvia. Výsledkom je určenie determinantov ovplyvňujúcich systematické riziko pre jednotlivé odvetvia a formulácia odvetvových accounting modelov využiteľných v praxi.

Paper analyses the differences between early stage immigrant and native entrepreneurs regarding growth determinants and growth aspirations, across southeast (SeECs) and north and west (NwECs) European countries as well as the associations between their growth determinants and growth aspirations. The study used data from the Global Entrepreneurship Monitor Adult Population Survey. Results 1) significant differences between growth aspirations of immigrant and native early stage entrepreneurs were found only in the group from north and west European countries; 2) growth determinants stimulate early stage entrepreneurs’ growth aspirations in both regions; 3) significant differences between growth determinants of immigrant and native early stage entrepreneurs were found only in the group from north and west European countries. For this region, it was confirmed that immigrants’ early stage entrepreneurs are using new technologies and introduce new products/services as well as are internationally oriented to a significantly greater extent than native early-stage entrepreneurs.

Cieľom príspevku bol návrh modelu na posúdenie výkonnosti podniku, ktorý akceptuje výsledky vybraných finančných indikátorov, modelov ex ante a rizík. Pri identifikácii rizík sme aplikovali dva prístupy k výpočtu nákladov na vlastný kapitál. Prvý prístup vychádzal z výpočtu nákladov na vlastný kapitál modelom CAPM, s akceptáciou externých a syste¬matických rizík. Druhý prístup bol založený na Build-up modeli s akceptáciou interných a nesystematických rizík. Na realizáciu nášho výskumu sme využili dáta podnikov potravinárskeho priemyslu na Slovensku, a to za roky 2004 – 2013. Na základe aplikácie týchto prístupov bolo možné identifikovať vplyv interných, externých rizík, systematických a nesystematických rizík na výkonnosť podniku. Navrhovaný 3-dimenzionálny Enterprise Risk Model (ERM) je vhodným nástrojom manažmentu rizík na hodnotenie a predpovedanie vplyvu rizík na výkonnosť podniku.

Tento článek se zabývá třemi různými přístupy ke spotřebě a financování zdravotní péče, které se vyvinuly ve zdravotní politice vyspělých zemí. Po jejich klasifikaci se zaměřuje na veřejné financování nutné a potřebné zdravotní péče, která má být univerzálně dostupná. Český systém veřejného zdravotního pojištění vznikl na začátku devadesátých let 20. století jako kompromis mezi institucionálním rámcem a cíli, které byly vysoce aktuální během rané fáze ekonomické transformace. Článek analyzuje možnosti přechodu od tohoto systému k „omašličkované“ zdravotní dani z příjmu jako dominantního zdroje financování zdravotní péče při zachování současné úrovně fiskální kapacity pro zdravotnické rozpočty. Současně jsou diskutovány socioekonomické důsledky takového systému v kontextu sociální a zdravotní politiky.