Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This study examines the causal link between the producer price index (PPI) and the consumer price index (CPI) in Slovakia. We use the bootstrap Granger full sample causality, and the sub-sample rolling window approach and results indicate the unidirectional causality running from the PPI to the CPI. By taking the structural changes into consideration, the full sample causal relationship is unstable and such results are misappropriated. Further, we use a time-varying rolling window approach to revisit the dynamic causal relationship between the PPI and the CPI. It indicates the existence of bi-directional causality between the two series in several sub-samples and the result supports the neoclassical profit-maximizing model, which shows that PPI plays a key role in the CPI in the Slovakia. We find that the PPI has a more contributing role to the CPI so the central bank can minimise the inflation by taking certain predictive measures to keep the input prices under control. The central bank should consider the reliable response of the prices at an aggregated and disaggregated level of production in the formulation of inflation targeting.

Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou nezaměstnanosti mezi zeměmi EU. Mohlo by se proto zdát, že dávky v nezaměstnanosti a ostatní přímé náklady spojené s nezaměstnaností představují poměrně nízké zatížení veřejných rozpočtů. V článku ukazujeme, že pokud je dopad nezaměstnanosti na veřejné rozpočty hodnocen v komplexní perspektivě, je tento první dojem mylný. Článek je dělen do dvou částí: v první části diskutujeme metodické problémy, které jsou spojeny s jednotlivými metodami výpočtu dopadu nezaměstnanosti na veřejné rozpočty. Následně v druhé části tyto dopady vyčíslujeme pro Českou republiku za roky 2010 – 2015 a porovnáváme je s jinými studiemi. Dle námi použité metody dosahují roční náklady na jednoho nezaměstnaného 9 064 eura v roce 2015. Tento výsledek pro Českou republiku je o něco vyšší, než ukazují jiné studie pro Slovensko, a zároveň je nižší, než jsou výsledky pro tradiční evropské země.

Dekompozičná analýza (DA) sa stala všeobecne uznávaným analytickým nástrojom na tvorbu politík v oblasti životného prostredia. Prostredníctvom Log-Mean Divisia Index Method (LMDI) sme realizovali dekompozíciu dát domácej materiálovej spotreby (DMC) v Európskej únii (EÚ) v rokoch 2002 – 2014. Zmeny indikátora DMC boli rozdelené do troch efektov so zámerom odhaliť faktory oddeľovania/súbehu vývoja environmentálnej veličiny reprezentovanej DMC a ekonomickej veličiny reprezentovanej HDP v ekonomike EÚ. Tieto faktory zahŕňajú ekonomickú aktivitu (efekt rozsahu), skladbu alebo štruktúru ekonomiky EÚ so zreteľom na krajiny (efekt štruktúry) a materiálovú náročnosť krajín (efekt intenzity). Výsledky ukazujú, že efekt intenzity vykazoval najvyššiu hodnotu v dlhších obdobiach 2002 – 2014 a 2004 – 2014, avšak celkovo i vo väčšine rokov bol záporný. Čo sa týka veľkosti, efekt rozsahu dosiahol druhú najvyššiu hodnotu, zatiaľ čo efekt štruktúry bol len nepatrný. Obidva efekty boli pozitívne vo väčšine rokov i celkovo v dlhšom období.

Myšlienka skúmania účinkov vybraných premenných verzus REER (real effective exchange rate – reálny efektívny výmenný kurz) vznikla z pozorovania súčasných tendencií v procesoch svetového obchodu a pozície Číny na svetových trhoch. Okrem toho prehĺbenie svetovej finančnej a hospodárskej krízy viedlo k procesom devalvácie svetových mien a zavádzanie programov masívneho kvantitatívneho uvoľňovania spôsobilo skreslenie konkurencieschopnosti krajín. Čína nie je v tomto ohľad výnimkou. Hlavným cieľom tohto článku je zistiť, ako priame zahraničné investície (PZI), otvorenosť čínskej ekonomiky, rast HDP a celkovej nezamestnanosti ovplyvňujú reálny efektívny výmenný kurz renminbi (RMB) – oficiálnej meny (CNY) v kontinentálnej Číne v období 1991 – 2014. Navyše výmenné relácie a čistý zahraničný obchod sme testovali ako dodatočné a vysvetľujúce faktory. Na určenie vzťahu, ako aj smerovania príčinnej súvislosti medzi premennými sme použili štatistickú metódu najmenších štvorcov (OLS).

Pro neziskové instituce je charakteristické vícezdrojové financování. Jedním ze zdrojů jsou i příjmy z veřejných rozpočtů. Ačkoli role těchto příjmů a jejich vliv na chování neziskových organizací byly v zahraniční literatuře již mnohokrát zdokumentovány, situace v (post)transformačních zemích je specifická. Probíhající proces redefinice role neziskových institucí a související otázka významnosti veřejné podpory se obvykle nemůže opřít o dostatečnou datovou základnu. V příspěvku představujeme výsledky výzkumu, který mapuje, jak se mezi lety 2008 a 2013 změnil objem a struktura zdrojů neziskových institucí v ČR. Výsledky ukazují, že ačkoli průměrný výnos neziskových organizací v tomto konkrétním časovém období vzrostl, relativní význam veřejných zdrojů se nezměnil. Jsou však poměrně značné rozdíly mezi jednotlivými subjekty výzkumu podle odvětví.