Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Příspěvek prezentuje nový pohled na problematiku hodnocení rozvojových disparit. Vypracovaná metodika mikroekonomického hodnocení sestává ze tří hlavních komponent: kvalita podnikatelského prostředí, využití lidských zdrojů a inovační potenciál firem. Příspěvek dále informuje o výsledcích aplikace dané metodiky na Českou republiku. Její vypovídací schopnost byla rovněž testována na základě komparace s výsledky makroekonomické analýzy založené na standardních statistických údajích, provedené v geograficky širším rámci 10 vybraných nových členských států EU V závěrečné části pak byla formulována základní doporučení využitelná pro potřeby regionální politiky.

Článek je zaměřen na často opomíjené matematické a statistické problémy související s kvantifikací rizika při procesu hodnocení veřejných projektů a politik zejména v rámci kontextu společenské analýzy nákladů a přínosů (CBA). Nejprve je pozornost zaměřena na otázku, nakolik je vhodné u hodnot vstupujících do CBA použití středních hodnot spíše než opčních cen. Po objasnění a argumentaci základních teoretických závěrů a jejich praktické relevance je přijat závěr, že střední hodnoty jsou akceptovatelné, jestliže jsou přiměřeně vzaty do úvahy všechny uvedené podmínky. Následně článek ukazuje praktické problémy při kvantifikaci středních hodnot čistých společenských přínosů založených pouze na bodových odhadech a navrhuje místo nich pro odhad použití Monte Carlo simulace.

Zámerom článku je identifikácia makroekonomických špecifík súvisiacich s dlhodobým vývojom slovenského trhu práce. Jeho realizácia vychádza z analýzy odrazu cyklického vývoja ekonomiky Slovenska vo formovaní trhu práce. V nadväznosti na túto analýzu sa skúmajú vzťahy medzi rastom ekonomickej výkonnosti a miery zamestnanosti vrátane určenia funkcionalít medzi nimi. V rámci skúmania vzťahov medzi infláciou a vývojom nezamestnanosti sa identifikujú obdobia a stupne podobnosti s kauzalitou reprezentovanou Phillipsovou krivkou. V štruktúre nezamestnanosti sú determinované špecifiká dlhodobej nezamestnanosti s osobitným zreteľom na vývoj ekonomiky po globálnej ekonomickej kríze.

Cílem článku je identifikovat podobnosti a odlišnosti Velké deprese a globální finanční a ekonomické krize v období let 2007 – 2010. V analýze je ověřována hypotéza o hlavních příčinách finanční a ekonomické krize spočívající v makroekonomických nerovnováhách a ve slabostech bankovního systému, který se nevyvíjí ve shodě s vývojem fundamentů ekonomiky. Článek se zabývá třemi okruhy souvislostí: (i) Jaké trendy byly evidovány v předkrizovém období a které z nich napomohly ke vzniku hospodářské krize. (ii) Jak reagovaly hospodářské politiky na vzestup recesních sil v průběhu finanční a hospodářské krize. (iii) Jaké dopady měla finanční krize na vývoj reálné ekonomiky. V pokrizovém období bude potřebné pozměnit nastavení makroekonomické politiky, zlepšit řízení bankovních rizik a systému pro monitorování a analýzu hospodářského cyklu.

Peněžnictví nebylo zpočátku tvůrci reforem považováno za podstatné, ovšem plánované zavedení vybraných tržních prvků do ekonomiky a rehabilitace funkcí peněz si vynucovaly vytvoření odpovídajícího institucionálního prostředí. Práce se nejprve zabývá postavením a rolí peněžnictví v československé ekonomice, které se zcela zásadně odlišovaly od jejich významu v tržní ekonomice. Následně jsou analyzovány zamýšlené úpravy v bankovního systému a devizové oblasti. V rámci organizačních změn ve SBČS došlo k prosazení koncepce odděleného emisního a komerčního bankovnictví, avšak soustava nástrojů měnové politiky v praxi rozvinuta nebyla. Změny ve státoprávním uspořádání se původně měly odrazit i v organizaci měnové politiky, kdy měly být vytvořeny tři centrální banky. Ačkoli srpnové události reformy zcela nezastavily, postupně se od reformních návrhů upouštělo. Nakonec de facto žádná z větších změn nebyla uskutečněna, avšak bankovní sektor byl jedním z těch odvětví, kde prováděné změny v jisté míře přetrvaly a staly se základem pokusů o autonomní měnovou politiku a aktivizaci role peněz v následujících dvaceti letech.