Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Tato práce se zabývá insolvencí firem v české ekonomice a zkoumá makroekonomické determinanty úpadků podnikového sektoru. Práce stručně charakterizuje vývoj insolvencí v ČR během období 1997-2005 a na časové řadě počtu podaných návrhů na konkurz testuje makroekonomické determinanty úpadku podniků. Provedená empirická analýza potvrzuje vliv ročního tempa růstu hrubého domácího produktu, úrokových sazeb, míry inflace a zadluženosti podniků na vývoj bankrotů v ČR. Odhadnutý model naznačuje procyklický vývoj míry bankrotů v České republice a strukturální změny na přelomu let 2003 a 2004, které korespondují s privatizací bankovního sektoru.

Poznatky empirických výzkumů i zkušenosti z hospodářské praxe ukazují na neúspěšnost mnoho investičních projektů a neschopnost mnoha firem poučit se z minulých chyb i úspěchů. Článek se zaměřuje na významný nástroj podporující toto učení, kterými jsou postaudity (postimplementační analýzy a hodnocení) investičních projektů. Nejprve se diskutují možné příčiny neúspěšnosti investičních projektů a dále se charakterizuje náplň postauditů těchto projektů i zkušenosti s jejich uplatňováním v společnostech British Petroleum a Česká rafinérská, a.s. Značná pozornost je dále věnována výsledkům empirického výzkumu způsobů hodnocení investičních projektů po jejich realizaci (stručné hodnocení nákladovosti, stručné hodnocení ekonomických efektů, detailní postaudity) a testování statistických závislostí těchto způsobů hodnocení na vybraných faktorech (velikost podniku, typ vlastnictví, existence strategie, zavedení controllingu) pomocí χ2 testu dobré shody.

V současné době (od roku 2000) probíhá ve většině zemí Evropské unie diskuze o možné eliminaci složitosti osobní důchodové daně. V některých zemích střední a východní Evropy se začal uplatňovat nový fenomén - rovná sazba daně. Ta se stala s účinností od 1. 1. 2008 také součástí daňového systému České republiky. Nominální sazby o skutečné míře zdanění vypovídají málo. Objektivnějším způsobem, jak poměřovat daňové poměry poplatníků, jsou relativní ukazatele. Mezi ně lze zařadit daňové zatížení poplatníka s násobky průměrné mzdy, různé výpočty efektivní sazby daně či měření daňové progresivity. Stať má za cíl ukázat, zda změny efektivní daňové sazby mají svůj odraz ve změně daňové progresivity. Uvedené změny jsou přitom analyzovány na příkladu daně z příjmů fyzických osob v České republice.

Slovenské mestá zabezpečujú viaceré služby. V článku sa venujeme zberu odpadov, osvetleniu, starostlivosti o zeleň, údržbe ciest a cintorínskym službám a analyzujeme rozhodovanie o alokácii kontraktov slovenskými mestami v kontexte transparentnosti rozhodovania, ktoré je predpokladom efektívneho využitia verejných zdrojov. Zistenia poukazujú na to, že mestá pri výbere dodávateľa daných služieb používajú hlavne súťažné postupy. Pričom súťažné postupy volia pri zmluvách, ktoré sú uzavreté na najdlhšiu dobu a ktoré sú zároveň uzavreté na najvyššie sumy. Do rozhodovania o alokácii kontraktov, okrem ekonomických motivácií, však podľa našich zistení vstupujú aj politické faktory. Príkladom je identifikovaný vplyv politického cyklu na alokáciu kontraktov.

Demand deposits play an important role for commercial banks as they represent relatively reliable funding base as well as a source of income (they are remunerated bellow market rates, sometimes even at zero rates). At the same time, demand deposits are also responsible for significant part of volatility of profit and loss (P&L) – both economic and accounting. This paper demonstrates how the interest rate risk of demand deposits may be assessed and hedged under earnings perspective and economic value perspective and discusses whether these approaches are consistent with low volatility of accounting P&L.

Cílem příspěvku je upozornit na vznikající novou sociálně prostorovou diferenciaci v České republice a diskutovat její vztah k vybraným aspektům kvality života obyvatel v našich městech a obcích. Zároveň si text klade za úkol poukázat na důležitost empirického výzkumu územních rozdílů na mikroregionální úrovni, v kontextu kritické reflexe nastínit dosavadní přístupy k hodnocení sociálně prostorové diferenciace v mikroměřítku a upozornit na nezbytnou reflexi výsledků výzkumu v politické praxi – při koncipování veřejných politik a strategií rozvoje na úrovni měst a obcí.