Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This paper investigates the impact of quantitative and qualitative factors on the long-term sovereign credit ratings of nine countries that joined the European Union in 2004 (Czechia, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Malta, Poland, Slovakia, and Slovenia). Among this group, two subgroups are distinguished – euro area members and countries that pursue an independent monetary policy. The analysis is conducted for the period of 2004q1 – 2018q4, which is later divided into pre-crisis, crisis, and post-crisis sub-periods. Using a panel fixed effects model with robust standard errors, we find that the macroeconomic variables played the dominant role throughout the period under analysis, and particularly during the crisis. Moreover, the quality of governance had an important impact on the ratings in all three sub-periods. We also find that euro area membership has provided additional benefits in terms of countries’ perceived credibility. Online Appendix: https://www.sav.sk/journals/uploads/0624113506%2021%20Stawasz-Grabowska%20online%20appendices.pdf

The European Commission re-launched its proposal on the Common Consolidated Corporate Tax Base (CCCTB) in Europe in October 2016. The CCCTB aims to help ensure a fair and efficient corporate tax system in the European Union as a tool to fight tax evasion and tax fraud. Moreover, the CCCTB could be intended to be used as a new resource for the EU budget, as the EU budget requires reassessment after Brexit. Although the outcome of the Brexit process was uncertain for a long time, the UK left the EU on 31 January 2020. The objective of this paper is to research the impact of the introduction of the CCCTB on the EU’s economic environment in the post-Brexit period. The research reveals that the overall tax base under the CCCTB in the post-Brexit period would decline by 5.34% in comparison with the current tax base. Through a dynamic approach, we find that the CCCTB could increase the tax base by between 3.33% and 22.42%, depending on the behavioural effects induced by the implementation of the proposal.

Článok prezentuje aplikáciu portfóliových techník vrátane navrhnutej modifikácie Black-Littermanovho prístupu k hodnoteniu výkonnosti na trhu súkromných slovenských penzijných fondov a skúma, ako efektívne sú investičné stratégie spoločností na trhu špecifických penzijných fondov, či výsledky investičných stratégií spoločností korešpondujú s oficiálne deklarovanými typmi stratégií v priestore riziko-výnos, a či legislatívne zmeny týkajúce sa penzijného trhu ovplyvňujú stratégie týchto fondov. Konštrukciou efektívnych hraníc sú identifikované relatívne pozície jednotlivých fondov v rôznych prostrediach. Výsledkom je, že investičné stratégie vytvárajú klastre pre konzervatívne, vyvážené a indexové fondy, kým rastové fondy vykazujú vyšší rozptyl v stratégiách. Legislatívne zmeny týkajúce sa hlavne rizikovejších fondov mali významný efekt na investičné stratégie rastových fondov. Výsledky poukazujú na silné pôsobenie legislatívnych zmien a investičných rozhodnutí.

Cílem tohoto článku je analyzovat vliv vybraných makroekonomických ukazatelů na objem hypotečních úvěrů v zemích V4. Tato skupina zemí byla vybrána, protože tyto země jsou si blízké jak geograficky, tak i ekonomicky. Článek uvádí důvody možných rozdílů nebo podobností mezi Českou republikou, Slovenskem, Polskem a Maďarskem. V článku je analyzováno, které z makroekonomických proměnných (HDP, inflace, míra nezaměstnanosti a úroková míra hypotečního úvěru) ovlivňují objem hypotečních úvěrů. Co se týká využití ekonometrických nástrojů pro analýzu časových řad, jsou zde použity tyto nástroje: test ADF, ARDL model, model korekce chyb, Grangerův test kauzality. Bylo potvrzeno, že existuje krátkodobý vztah mezi objemem hypotečních úvěrů a HDP ve všech zemích kromě Polska. Dlouhodobý vztah byl ve všech zemích V4 potvrzen mezi objemem hypotečních úvěrů a HDP, hypoteční úrokovou sazbou a mírou nezaměstnanosti. Použitá data mají charakter čtvrtletních časových řad v období 2005Q1 až 2019Q4.

Cílem příspěvku je zjistit, zda volební nejistota ovlivňuje firemní investice, a tedy může způsobovat jejich cyklické výkyvy v evropských zemích. Konkrétně se článek zaměřuje na vývoj investic do čistých fixních aktiv v letech 2006 až 2015. Volební nejistota je ztotožněna s konáním parlamentních voleb, které jsou nejběžnějším typem voleb. Článek se zaměřuje na 268 tisíc firem působících v sekundárním sektoru (NACE Rev. 2; sekce C–F; databáze Amadeus). Výsledky naznačují, že volební nejistota může mít negativní dopad na investice v sekundárním sektoru. Při srovnání jednotlivých odvětví může být negativní vliv ve stavebnictví, zatímco ve zpracovatelském průmyslu je toto působení staticky nejednoznačné. Při zohlednění velikosti podniku má volební nejistota větší vliv na MSP, obecně v sekundárním sektoru a konkrétně ve stavebnictví. Hlavním přínosem je rozšíření tématu ekonomických důsledků politického cyklu o vliv volební nejistoty na firemní investice napříč odvětvími a velikostmi podniků.