Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Zkoumáme vyhlídky nezaměstnaných Čechů a Slováků na trhu práce ve věku 50 až 65 let. Nejvyšší pokles šancí na opětovné zaměstnání a nejsilnější pohnutky k odchodu mimo ekonomickou aktivitu se projevují od 55-ti let věku. Jako další silně znevýhodněné či demotivované podskupiny následují ženy a jedinci se špatným zdravotním stavem. Úroveň vzdělání nebo regionální ekonomické podmínky významně neovlivňují šance na nalezení zaměstnání. Při těchto společných trendech čelí starší Češi nižší pravděpodobnosti setrvání v nezaměstnanosti, protože využívají častěji odchody mimo ekonomickou aktivitu jako způsob ukončení nezaměstnanosti. Častější odchody do neaktivity se vztahují na jakoukoli podskupinu starších nezaměstnaných Čechů a srovnatelnou délku trvání nezaměstnanosti. Pravděpodobnost opětovného zaměstnání je nejprve u starších Slováků a Čechů srovnatelná, ale po pátém měsíci trvání nezaměstnanosti se vychyluje ve prospěch starších Slováků, včetně nejstarší věkové podskupiny (60+). Vyslovujeme pochybnost, že vyšší věk odchodu do důchodu v České republice způsobuje vyšší tlak na návrat do zaměstnanosti. Rovněž poukazujeme na kratší podporu v nezaměstnanosti starších Slováků, která může povzbuzovat jejich vyšší úsilí o nalezení zaměstnání.

Na rozdiel od Cobb-Douglasovej funkcie, produkčná funkcia CES umožňuje modelovať osobitné trendy efektívnosti pre prácu a kapitál. V tomto článku skúmame osobitné trendy efektívnosti pre prácu a kapitál v ponukových systémoch, nezávisle pre súkromný a verejný sektor na Slovenku. Ak použijeme jednoduchý exponenciálny trend pre technický pokrok, pre súkromný sektor môžeme použiť Cobb-Douglasovu funkciu a pre verejný sektor Leontievovu produkčnú funkciu. Zistili sme však, že CES funkcia s osobitnými trendami založenými na Box-Coxových transformáciách lepšie vystihuje technický pokrok ako modely s jednoduchým exponenciálnym trendom. V preferovanom modeli ročné prírastky efektivity práce a kapitálu konvergujú ku kladnej konštante pre prácu a rastú v čase pre kapitál v súkromnom sektore, kým vo verejnom sektore sa prírastky efektivity znižujú pre obidva faktory. Elasticita substitúcie medzi prácou a kapitálom je významne vyššia od nuly, ale tiež nižšia ako 0.5 v preferovaných modeloch pre obidva sektory.

This paper analyses the factors involved in out-migration of the working-age native population from Spain to European countries during and after the Great Recession (2008 – 2016), accounting for the role of spatial spillovers through a spatial panel Durbin model. Furthermore, the study provides a comparative analysis between young and adult out-migrants to explore whether they hold different motivations. The findings reveal that out-migration of natives respond¬ed mainly to labour incentives and social protection expenditure, although the presence of amenities also mattered. Furthermore, they point to the relevance of social networks of former Spanish out-migrants residing in Europe as a pull factor, being this effect higher for young than for adult out-migrants. Finally, results disclose, regardless of the age group, the existence of very remarkable spatial spillovers.

The main aim of the paper is to highlight the importance of remaining years of life in relation to demographic ageing. We use the V4 countries as our case study and analyse demographic ageing using the concept of prospective age and the relevant indicators to consider whether statutory retirement age should be readdressed given the rise in remaining life expectancy among seniors. The classic indicators show ageing is increasing in the V4 countries. Using prospective indicators we can see that not only is the level of ageing significantly lower but that it is progressing more slowly, and in some cases reversing. The prospective approach could also be important in setting pension age as it reflects changes in life and the principle of equitability. The results also show that the way pension age is fixed in the V4 countries may pose a risk to the sustainability of pension systems.

The social dimension of sustainable development (SD) and those aspects of it related to human health are crucial for SD. By means of hierarchical cluster analysis (HCA) and principal component analysis (PCA) the European Union countries and other three developed countries were assessed using selected indicators reflecting aspects of health related to SD. Five indicators reflecting these aspects at the macroeconomic level were used. These were a pair of objective indicators, a pair of subjective indicators and one indicator reflecting resources for health care. They were applied in order to cluster the 31 countries for each year in the period 2011 – 2015 and also for the whole period. Four clusters were created for the years 2011 – 2014, three clusters for 2015, and five clusters for the overall period. Switzerland was evaluated as the best performing country in the sample, and Lithuania as the worst. Czechia exhibited a significant shift towards higher sustainability.