Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Táto štúdia empiricky skúma vzťah medzi peňažným agregátom (M3) a ekonomickým rastom podľa rozdielnych úrovní inflácie. Vplyv je skúmaný na vzorke 17 krajín pomocou modelu s prahovou veličinou pre panelové údaje. S cieľom zabezpečiť robustnosť dosiahnutých výsledkov sme aplikovali niekoľko alternatív modelu, vrátane jednoduchého a dvojitého modelu s prahovou veličinou. Zistili sme, že nárast ponuky peňazí môže byť prínosný z hľadiska ekonomického rastu len pre krajiny pripúšťajúce udržanie ich inflácie v optimálnom intervale, ktorý je naším modelom kvantifikovaný na približne 2% úrovni inflácie v dlhom období. Odhad modelu tiež ukázal, že krajiny s infláciou nad 3.3% by sa mali vyhnúť nárastu ponuky peňazí, keďže v tomto prípade riskujú negatívny efekt na ich produkt.

Malé a střední podniky (SMEs) v rámci jednotného trhu čelí vyšším vyvolaným nákladům zdanění, vyšším vyvolaným nákladům v oblasti převodních cen a taktéž i problémům s přeshraniční kompenzací ztrát. Pokud jde o vyvolané náklady zdanění v oblasti převodních cen, které SMEs nesou, jedním z možných řešení (tj. ke snížení vyvolaných nákladů) mohou být považovány bezpečné přístavy a společný (konsolidovaný) základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Tento příspěvek obsahuje zhodnocení navrhovaných přístupů a jejich dopadů na ekonomickou výkonnost SMEs. Kromě toho, toto zhodnocení zohledňuje vybrané ekonomické veličiny, které jsou klasifikovány podle odvětví a velikosti podniku, za předpokladu snížení vyvolaných nákladů zdanění a naplnění tak dlouhodobých cílů EU 2020, jako je inteligentní a inklusivní růst v EU. Na základě výsledků lze konstatovat, že bezpečné přístavy a systém CCCTB mohou zlepšit výkonnost malých a středních podniků. Nejdůležitějšími ekonomickými veličinami podporujícími zvýšení výkonnosti podniků jsou krátkodobá aktiva, přidaná hodnota, hodnota podniku a v neposlední řadě provozní výnosy. Ve zkoumaných zemích by nejvyšší dopad na výkonnost podniků byl výsledkem vytvořené přidané hodnoty.

Príspevok sa zaoberá zmenami vo vonkajšej kultúrnej spotrebe (mimo domácností) na Slovensku a skúma prítomnosť tzv. Lipstick efektu, ktorý je typický pre konzumáciu hedonických statkov v obdobiach ekonomických kríz. Na základe dvojetapového primárneho výskumu analyzujeme účasť na kultúrnych podujatiach (návšteva divadla, kina, koncertu, opery, baletu, tanečného predstavenia, výstavy, vernisáže a iných) v predkrízovom a krízovom období z hľadiska kontrastných perspektív. Výsledky nášho výskumu naznačujú, že spotrebitelia neupúšťajú od spotreby kultúry v časoch ekonomických poklesov, a to aj napriek oddialiteľnému charakteru tohto typu spotreby. Naopak, spotreba kultúry môže byť udržateľná, či dokonca vzrásť počas recesie. Náš výskum identifikoval nadradenosť psychologických aspektov nad ekonomickými faktormi, ako aj význam emocionálnych stimulov pre kultúrnu spotrebu v čase ekonomickej krízy. Napriek udržateľnej tendencii vonkajšej kultúrnej spotreby dochádza v krízových obdobiach k zmene spotrebiteľských vzorcov správania v oblasti intenzity návštev a výdavkov na kultúrne podujatia. Na základe našich zistení potvrdzujeme prítomnosť Lipstick efektu vo vonkajšej kultúrnej spotrebe na Slovensku počas globálnej ekonomickej krízy.

The key role of public sector investments in economic transformations makes the choice of social discount rate especially crucial for transition countries. The aim of this study is to estimate the social discount rates of six transition economies – Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland, Slovak Republic – by using two different approaches. We observe that the estimates produced by tax approach are concentrated in a band between 3.3% (Hungary) and 6.91% (Estonia). In comparison with tax approach estimations, the social discount rates obtained by food demand approach are lower for all selected countries: the lowest value is 1.94% (Czech Republic) and the highest is 3.5% (Latvia).

One of the ultimate goals of investing EU structural funds is to strengthen economic and social cohesion. Aiming to formulate and/or adjust funds allocation policy, it is crucial to find out whether previous investments had a positive return, i.e. the goal to diminish disparities has been achieved. This paper aims to supplement the empirical evidence of previous contributions in a few ways: (i) the analysis is based on NUTS 3 level data and different expenditure categories of various EU structural funds; (ii) the impact evaluation strategy relies on difference-in-differences estimator; and (iii) the effect is estimated on the dynamics of regional GDP disparities rather than on regional GDP growth. The research results revealed that all investments combined did not contribute to the reduction of regional disparities. The analysis of separate fund shows ambiguous results. The analysis of single expenditure category suggests that investment in productive environment and basic infrastructure had positive return and investing in human resources did not have significant effect.