Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článok je zameraný na vzťah medzi poskytnutými úvermi a úvermi zo zlyhaním (non-performing loans – NPL) v Českej republike. V období 1994 – 2016 boli v ČR zaznamenané jednak obdobia rýchleho úverového rastu, jednak prechod k trhovej ekonomike nasledovaný silným konvergenčným procesom. Cieľom článku je skúmať efekty úverového rastu na dynamiku NPL. Zvolenou metódou je bayesovský odhad s využitím inštrumentálnych premenných. Výsledky odhadu poukazujú na priamo úmerný vzťah medzi úverovým rastom a dynamikou NPL; avšak odhadnuté aposteriórne stredné hodnoty parametrov dosahujú nízke hodnoty a implikujú, že úverový rast ovplyvnil akumuláciu úverového rizika a tvorbu NPL v miernom rozsahu. Výsledky ďalej poukazujú na silnejší efekt úverového rastu v ČR v porovnaní s apriórnym efektom (blízkym nule) vypočítaným na základe informácií získaných z medzinárodných empirických štúdií.

V tomto článku zkoumáme, do jaké míry může být měnová politika omezena vývojem zadluženosti státu. Používáme model prahové vektorové autoregrese (TVAR), který zachycuje možné asymetrie ve vztahu mezi měnovou politikou a reálnou ekonomikou, což odpovídá přechodu mezi nízkou a vysokou mírou růstu poměru vládního dluhu k HDP. Analýza je provedena na českých datech za období 2001 – 2016. Výsledky naznačují, že reakce centrální banky na makroekonomické šoky může záviset na režimu, který v daném období převládá (nízká či vysoká míra růstu zadluženosti státu). Bylo zjištěno, že rostoucí vládní dluh může představovat omezení měnové politiky, přičemž toto omezení se projevuje změnou měnové transmise do reálné ekonomiky. Článek také demonstruje výhody použití nelineárního přístupu pro studium interakcí mezi fiskální a měnovou politikou.

We apply nonlinear autoregressive distributed lag (NARDL) approach to investigate the relationship between budget deficit and current account deficit in Croatia, Czech Republic, Hungary, Poland, Romania, Slovakia, and Slovenia. Our results indicate that changes in current account deficit have a significant effect on the budget deficit in Poland and Romania in the long-run and Croatia, Poland, Romania and Slovakia in the short-run. On the other hand, changes in budget deficit significantly affect the current account deficit in Czech Republic, Hungary, and Slovakia in the long-run and in Czech Republic, Hungary, Slovakia, and Romania in the short-run. Therefore, we conclude that the twin deficit hypothesis is valid for Czech Republic, Hungary and Slovakia but not for the case of Poland, Croatia, Romania and Slovenia in the long-run. Finally, we also present evidence for the existence of asymmetric effects in this context.

The design of a tax system should take into account that producers in the national economy are strongly interconnected. Increasing the tax burden not only affects the sector the activities of which taxes are directly levied on, but all other economic entities, too, because of sectoral linkages. In this empirical research, the input-output (I-O) analysis was used to analyse sectoral linkages of taxes within the Croatian economy. The results show that the largest ratio of total to direct tax effects induced by unit change of final demand in an open I-O model (type I tax multiplier) is found in sector CPA_A01 – Products of agriculture, hunting and related services. The largest ratio of total tax effects to direct tax effects per unit change of final demand in a closed I-O model – (type II tax multiplier) is found in sector CPA_T – Services of households as employers; undifferentiated goods and services produced by households for own use. On the other hand, the lowest indicators of type I and II tax multipliers are found in sector CPA_L68A – Imputed rents of owner-occupied dwellings.

Cieľom článku je zadefinovať hlavné charakteristiky reverznej hypotéky, prezentovať sociálno-ekonomickú situáciu seniorov v Slovenskej republike, predstaviť výsledky realizovaného prieskumu zacieleného na zisťovanie záujmu seniorov o využitie reverznej hypotéky a formulovanie odporúčaní pre aplikačnú prax. Dotazníkový prieskum sa uskutočnil celoplošne, vo všetkých krajoch na vzorke 925 respondentov. Z celkového počtu respondentov prejavilo záujem o reverznú hypotéku iba 16% vlastníkov nehnuteľností. Z odpovedí respondentov vyplynulo, že hlavným dôvodom nezáujmu o reverznú hypotéku je neochota pretrhnúť medzigeneračný majetkový prevod, čím sa potvrdili tradične silné rodinné väzby a rodinná solidarita v Slovenskej republike.