Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Príspevok využíva výsledky nezávislého dotazníkového prieskumu týkajúceho sa finančnej štruktúry 167 klastrov v Severnej Amerike a Európe, ktorý bol realizovaný v prvej polovici roku 2016. Cieľom článku je identifikovať možné rozdiely v podiele verejných a súkromných zdrojov vo financovaní klastrov v rámci týchto dvoch regiónov. Naše výsledky poukazujú na to, že neexistujú štatisticky významné rozdiely vo verejno-súkromných zdrojoch financovania klastrov medzi európskymi a americkými klastrami. Podiel verejno-súkromných zdrojov je v priemere približne 43 : 57 v oboch regiónoch. Zároveň sú však celkové súkromné zdroje financovania štatisticky významne vyššie ako prostriedky získané z verejných zdrojov, ak porovnáme priemerné hodnoty bez ohľadu na geografický región. S využitím SUR (Seemingly Unrelated Regression) modelu sme identifikovali dominantné verejné zdroje financovania – v prípade európskych klastrov ide o rozpočet EÚ (24,29 %) a v prípade amerických klastrov národné (26,25 %) a miestne rozpočty (10 %).

Na výpočet fiškálnych multiplikátorov pre Slovensko je použitý malý otvorený model DSGE Slovenska, skonštruovaný Zemanom a Senajom (2009), ktorý je doplnený sofistikovanejším fiškálnym sektorom, zahřňajúcim zložky vládnych výdavkov (spotreba, investície a sociálne transfery domácnostiam s obmedzenou likviditou), ako aj zložky štátnych príjmov (daň z príjmu fyzických osôb, sociálne príspevky zamestnávateľa, DPH a paušálna daň). Slovenská vláda vypracovala plán na konsolidáciu verejných financií na obdobie od roku 2013 do roku 2017 s cieľom splniť kritériá tzv. fiškálneho kompaktu. Podľa fiškálnych multiplikátorov vypočítaných v tomto dokumente spôsobí konsolidácia počas tohto obdobia celkovú stratu vo výške 3,1% HDP. Tento odhad sa ukazuje presnejší než odhad deklarovaný v pôvodnej oficiálnej prognóze vlády.

Článek zkoumá dostupnost bankovních úvěrů firmám v eurozόně v období po finanční krizi. Analýza využívá obsáhlý dataset dotazníkových panelových dat o vnímání dostupnosti úvěrů pro mikrofirmy, malé a střední firmy a velké společnosti v 11 státech eurozόny v období 2010 – 2014. Využitím logit a probit modelů empirická analýza naznačuje, že ekonomický růst je významným faktorem působícím na dostupnost bankovních půjček malým a středním i velkým firmám. Analýza rovněž identifikovala heterogenitu v dopadu nestandardních nástrojů měnové politiky Evropské centrální banky v rámci eurozόny. Netradiční měnově-politické nástroje působily pozitivně na dostupnost úvěrů pouze ve skupině centrálních států měnové unie, zatímco analýza neprokázala dopad těchto nástrojů na dostupnost úvěrů v periferních ekonomikách.

This paper distinguishes between different forms of government intervention in a micro economy, including a firm’s tax burden, regulatory stringency, state shares and collective shares. To the best of my knowledge, I offer a first attempt to explore how these types of government intervention affect a firm’s financial access. With evidence from China, I use the 2005 World Bank Investor Climate survey data to confirm that a firm’s financial access is promoted by its tax burden and regulatory stringency but constrained by its state shares and collective shares. My estimates are robust to the potential endogeneity issue, the different measures of financial access and different samples. Given that most governments explicitly or implicitly dictate financial resources, this paper offers general applications for government policies or corporate finance.

Evropská komise v rámci boje proti daňovým únikům oznámila znovuuvedení projektu společného konsolidovaného korporátního základu daně (CCCTB) v Evropské unii, a to prostřednictvím dvou kroků. Nejdříve předpokládá zavedení společného korporátního základu daně (CCTB) s možností přeshraničního zápočtu ztrát. Společný konsolidovaný korporátní základ daně předpokládá zavést až následně ve druhém kroku. Cílem příspěvku je kvantifikovat dopad obou implementačních kroků na velikost základů daně alokovaných na Slovensku. Výsledky ukazují, že první implementační krok by mohl vést k poklesu alokovaných základů daně o 0,27 %, naopak druhý by mohl vést ke zvýšení alokovaného základu daně o 3,02 %.