Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek se zabývá analýzou postkontraktačního chování veřejných zadavatelů. Na vzorku 200 stavebních zakázek zadaných v roce 2013, u kterých bylo možné dohledat informaci o skutečné zaplacené ceně zakázky, identifikujeme faktory, které mají statisticky významný vliv na podíl mezi skutečně placenou a vysoutěženou cenou. Výsledky jsou srovnávány s podobnou studií uskutečněnou na Slovensku. Ekometrický model identifikoval jako statisticky významnou proměnnou počet nabídek, která má positivní vliv na podíl mezi skutečně placenou a vysoutěženou cenou. Opačný vliv mají proměnná vyjadřující podíl odhadované a skutečně vysoutěžené ceny a proměnná zachycující využití subdodavatele.

V zaslepeném, randomizovaném experimentu, založeném na hře Ultimátum, studujeme rozhodování hráčů při použití dvou kvalitativně odlišných typů odměn. Diskutujeme individuální vnímání hodnoty a vysvětlujeme, proč jsme se rozhodli testovat nemonetární odměnu proti standardní, nízké peněžité odměně. Demonstrujeme, že dva vzájemně nesměnitelné typy odměn vedou v jedné populaci k odlišné četnosti zvolených strategií. Předkládáme detaily našeho jednoduše zaslepeného randomizovaného protokolu a diskutujeme modifikace jiných autorů, studující variabilitu četností nabídek a odpovědí ve hře Ultimátum. Zdůrazňujeme význam anonymity hráčů pro standardní průběh experimentu. Odhalujeme koncepci souhry racionální, neracionální a iracionální komponenty rozhodovacího procesu v závislosti na individuálním vnímání hodnoty a konfrontujeme vlastní empirická data se závěry ostatních autorů.

Lack of financing is an important obstacle for growth and development of small and medium-sized enterprises all over the Europe. This paper reveals the effect of the sovereign stress on the financing of small businesses from Euro area economies that have suffered most, denoted as stressed economies. The main finding is that 37% of the firms in the researched sample were either rejected on their loan application or their loan application was accepted but refused due to high costs. Also, the heterogeneity across firms plays a significant role when it comes to loan granting, older firms with higher turnover are less likely to be rejected on their loan application. The firms in the stressed countries are most likely to be refused in their bank loan application after the crisis unfolded and have a higher probability of not applying to a bank loan compared to the firms from the non-stressed economies.

Príspevok sa venuje identifikácii faktorov životnej úrovne. Nejednoznačné vymedzenie pojmu životná úroveň vyžaduje na jej kvantifikáciu dostatok teoretických znalostí z oblasti metodológie. Na redukciu veľkého počtu faktorov životnej úrovne a identifikáciu tých najvýznamnejších sme použili metódu hlavných komponentov. Jej použitie sme porovnávali metódou získavania dát (data mining) s rôznymi klasifikačnými algoritmami a následne testovali postupmi výberu faktorov (feature selection). Aplikáciu metód sme realizovali na dátach z názorového prieskumu 2 743 respondentov z 5 krajín EÚ, ktoré reprezentujú jednotlivé zóny kultúrnej podobnosti. Výsledkom je redukcia 99 zvažovaných faktorov životnej úrovne na 45. Prostredníctvom metódy data mining bolo vylúčených 30 atribútov, a teda ich konečný stanovený počet je 69. Pri konfrontácii použitých metód a výpovednej schopnosti ich výsledkov sa javí ako vhodnejšia metóda hlavných komponentov než metóda na výber atribútov z oblasti strojového učenia – feature selection.

Evaluační kultura v rámci kohezní politiky EU se vyvíjí směrem k více rigorózním přístupům. Ačkoli Evropská komise představila požadavky na dopadové evaluace, jsou tyto evaluace stále spíše vzácné. Zaměstnanost je jedním z klíčových cílů evropských politik. Aplikace kontrafaktuální dopadové evaluace na kohezní politiku EU umožňuje porozumět, jak tato jedna z nejdůležitějších politik EU funguje. Analýza porovnává vzorek 373 podpořených a 202 zamítnutých žadatelů. Expertní hodnocení žádostí je použito jako instrumentální proměnná k odhadu dopadu podpory z Evropského sociálního fondu v českých firmách prostřednictvím intervencí cílených na školení zaměstnanců. Výsledky indikují pozitivní efekt podpory z Evropského sociálního fondu v českých firmách i jeden rok od skončení podpory. Odhady se pohybují od 3 838 a 5 513 vytvořených nebo udržených pracovních míst.