Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Předložený článek se zabývá hospodářským vývojem České republiky a Slovenska v letech 1970 až 1989 a poskytuje pohled na ekonomiku prostřednictvím dnes nejčastěji používaného ukazatele – hrubého domácího produktu. Vedle samotných výpočtů, které byly provedeny týmem katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze, článek ilustruje klíčové metodické odlišnosti dnešního systému národního účetnictví a za socialismu používaného systému bilancí národního hospodářství. Hlavní rozdíly obou systémů spočívající v šíři zahrnutí ekonomických aktivit do odhadu přidané hodnoty jsou velmi stručně prezentovány. Příspěvek zahrnuje také srovnání dříve publikovaných údajů za Československo s odhady pro Českou republiku a Slovensko v pojetí srovnatelném s dnes publikovanými národními účty. Hlavní zdroje dat vychází z oficiálně zveřejněných údajů o společenském produktu a národním důchodu a symetrických tabulek input-output.

Příspěvek vysvětluje teoretický koncept vlivu korupce na ekonomický růst a identifikuje aplikační problémy s tímto spojené. Na základě srovnání přístupů ke korupci ve smyslu teorie zastoupení a rent- -seekingu dospíváme k závěru, že je korupce obecně problémem špatně nastaveného právního rámce a vymahatelnosti práv. To dále nepřispívá k ekonomickému růstu. Tuto teoretickou argumentaci podkládáme empirickým testem Grangerovy kauzality a ukazujeme, že korupce v zemích střední a východní Evropy předchází ekonomickému růstu. Z toho plyne, že současné nastavení právního rámce a vymahatelnost práva podporují rent-seeking místo ekonomického růstu. Proto apelujeme na správné a funkční nastavení právního rámce jako priority vedoucí k potlačení korupce a podpoře ekonomického růstu.

Cieľom prezentovanej štúdie bolo preskúmať vzťahy medzi kvalitu služieb v oblasti vysokoškolského vzdelávania a spokojnosti a ich vplyvu na správanie študentov. Rámec tejto štúdie tvorí systém slovenského vysokoškolského vzdelanie. Štrukturálne modely vytvorené na báze rovnice LISREL 8,80, zostavené z výsledkov výskumu študentov, prezentujú, že kvalita služieb vysokoškolského vzdelania a spokojnosť študentov sú dôležitými faktormi, ktoré ovplyvňujú správanie a zámery študentov. Avšak spokojnosť študentov vyplýva viac z kvality služieb a má väčší vplyv na správanie a zámery študentov. Výsledky tejto štúdie ukazujú, že vedenie univerzít by malo venovať osobitnú pozornosť spokojnosti študentov, aby z uni¬verzity navonok pôsobili motivačne a odporučili svoju univerzitu záujemcom o štúdium na fakulte s vyššou kvalitou vzdelávania. Štúdia prezentuje závery, limitujúce faktory a možné smery ďalšieho výskumu v tejto oblasti.

Všechny nadnárodní společnosti (MNEs) vytváří své příjmy prostřednictvím obchodního modelu, který má určitou organizaci vykonávaných funkcí, využívaného majetku a předpokládaných rizik. Nicméně, změny v ekonomickém prostředí vyústily do situace, kdy se vlády snaží zvýšit své daňové příjmy a naopak, MNEs se snaží své zdanitelné příjmy různými prostředky snížit. Jednou možností, jak toho v obou případech dosáhnout, jsou převodní ceny. Cílem příspěvku je vytvořit obecný model, podle kterého by se MNEs mohly rozhodnout pro nejlepší obchodní model v rámci daňového plánování, a zároveň by umožnil kvantifikaci dopadů na státní rozpočet vyplývající z dané strategie. Dále obecný model stanoví přesnější převodní ceny v obchodním modelu s ohledem na doporučení v OECD Směrnici o převodních cenách, konkrétně funkční a srovnávací analýzy.

V článku sumarizujeme hlavné efekty, ktoré spôsobujú, že miera inovácií sa v ekonomike odchyľuje od spoločenského optima. Z pohľadu teórie ekonomického rastu je možné, že trhové subjekty budú inovovať menej, ale aj viac, ako je optimálne. Jedným z najdôležitejších determinantov miery inovácií je intenzita konkurencie. Uvádzame hlavné hospodárskopolitické opatrenia, ktoré môžu ovplyvniť mieru inovácií.

Proces globalizace má pronikavý vliv na světovou ekonomiku a pozici národních států. Státy, ačkoliv rozvojem mezinárodní dělby práce globalizaci posilují, mohou ji také brzdit. Úloha národního státu slábne s hyperglobalizací a vznikají různé formy nadnárodní governance. Podle D. Rodrika se stát neadekvátně podřizuje globální governanci. Globalizaci však nelze zastavit, lze pouze modifikovat nadnárodní (globální) formy governance. Evropská unie a jeho instituce kolísají mezi polohou nadnárodní governance a zachováním suverenity členských států. I přes limity nadnárodní intervence si ovšem ekonomická krize vynucuje postup k vyšším stupňům integrace. Globální governance je tak podporována na úkor národního státu.