Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Prakticky každá štatistika, ktorá popisuje rozdelenie príjmov v jednotlivých krajinách, naznačuje zväčšujúci sa rozdiel medzi príjmami bohatých a chudobných v prevažnej väčšine krajín za posledné tri desaťročia. Podiel príjmu z práce sa vo väčšine vyspelých a rýchlo sa rozvíjajúcich krajín neustále znižoval, pretože tempo rastu príjmov z pracovnej sily nedržalo krok s rastom produktivity. Takmer všetky prírastky príjmov plynúce z vyššieho ekonomického rastu smerovali k najvyšším príjmovým skupinám. Cieľom tejto práce je analyzovať, ako zmena rozdelenia príjmov ovplyvňuje ekonomickú aktivitu v konkrétnej krajine. V práci je empiricky analyzovaná situácia v dvoch ekonomikách – malej, veľmi otvorenej ekonomike Slovenska a veľkej, relatívne uzavretej ekonomike eurozóny. Zistili sme, že zvyšovanie mzdových príjmov v období 1993 – 2017 malo pozitívny vplyv na ekonomickú aktivitu v oboch krajinách a preto by bolo prospešné presadzovať politiky, ktoré znižujú nerovnosť príjmov.

The aim of this paper is to determine potential factors that may influence export sophistication index for both developed and developing countries. The present study calculated export sophistication values for selected developed and developing countries using a specific index (EXPY) proposed by Hausmann, Hwang and Rodrik (2007). Second-generation panel data analyses were subsequently performed to examine determinants of export sophistication index and whether selected developing countries are able to converge to developed countries. Empirical findings reveal that there exists a positive relationship between export sophistication index and foreign direct investments, total domestic savings, educational and research and development (R&D) expenditures. Particularly, the estimation results of the present study also indicate that two developing countries, namely, Malaysia and Romania are able to converge to developed countries in terms exporting performance, whereas Turkey and Bulgaria cannot achieve to converge to developed countries. As a result, developing countries should concentrate on improving their export sophistication index to converge to developed countries.

Článek rozšiřuje dosavadní poznatky o vztahu mezi příjmovým rozdělením párů a finanční spokojeností partnerů s využitím dat EU-SILC 2013 pro 15 evropských zemí, poprvé včetně zemí východní Evropy. Preference mužů zpravidla odpovídají „tradičnímu“ modelu muže živitele, neboť jejich spokojenost klesá s větším podílem žen na celkovém příjmu. V devíti zemích sice spokojenost mužů začne růst, jakmile příjem jejich protějšků výrazně převýší jejich vlastní, to se ale týká jen malého počtu párů. Ženy v polovině zemí upřednostňují model jednoho živitele, ať už muže nebo ženy, ale opět je třeba zdůraznit, že tyto preference jsou ovlivněny zejména páry v extrémních situacích, zatímco ženy v dvoupříjmových domácnostech mají sklon k egoistickým preferencím, kdy jejich spokojenost roste s větším vlastním podílem na celkovém příjmu. Tradiční model muže živitele ženy upřednostňují pouze ve čtyřech zemích.

The paper addresses bank governance and efficiency in an integrated manner, providing new findings and insight for future policy. The analysis gravitates around a representative set of financial institutions, comprising of all the Global Systemically Important Financial Institutions currently monitored by the European Banking Association. The empirical study had been developed on several complementary stages. Firstly, we applied a non-parametric approach to compute the technical efficiency which indirectly measures banks’ managerial efficiency in conducting the banking business. Secondly, we performed a panel data regression to uncover whether banks’ managerial efficiency is determined by boards of directors characteristics in terms of size, independence and gender diversity. Thirdly, we employed a panel data regression with fixed effects to assess if managerial efficiency and board’s features have an impact on several bank-level and banking system-level financial indicators. The findings show that managerial efficiency and banking indicators are determined by boards’ characteristics.

Tento článek zkoumá determinanty depozitní a úvěrové euroizace ve východní Evropě využitím bayesovských empirických metod. Zkoumáme rozsáhlý soubor makroekonomických a institucionálních indikátorů a dat z dotazníkových šetření, a využitím bayesovského průměrování řešíme nejistotu v modelu. Výsledky analýzy naznačují, že kromě fundamentálních makroekonomických faktorů jsou kvalitní instituce důležitým faktorem depozitní i úvěrové euroizace ve východní Evropě. Regulace podnikání, vnímání korupce, kvalita politického a právního systému a obchodní restrikce ovlivňují spoření a úvěrovou aktivitu v měně Euro a měly by být brány v úvahu při návrhu optimálních politik v regionu.