Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Tento článek se zabývá ověřením konvergenčního procesu v členských státech EU v období 2001 – 2013. Metodika tohoto článku vychází z postupu, který byl využit ve studiích Artis and Zhang (1997), Boreiko (2003), Crowley (2013). Metodický postup této publikace je založen na tezi, že proces konvergence lze prokázat tím, že klastry jsou shlukovány v menších čtvercích euklidovských vzdáleností v průběhu času, popř. že vzdálenosti mezi vybranými ekonomikami Evropské unie a Německem, které je vybráno jako referenční země, jsou kratší. Nejprve jsou za účelem provedení klastrové analýzy identifikována konvergenční kritéria, přičemž výběr kritérií vychází z teorie optimálních měnových zón. Následně po určení kritérií je aplikováno třináct shlukových analýz pro každý rok ze zkoumaného období 2001 – 2013. Z hlediska výsledků klastrových analýz se zaměřujeme na rozdíly mezi výstupy analýz v daném čase. Dle našich výsledků lze vyvodit závěr, že proces ekonomické konvergence v EU nebyl prokázán.

Malá otvorená ekonomika je vysoko závislá od zahraničného prostredia. Tento článok skúma rovnovážne vzťahy medzi malou otvorenou ekonomikou a jej zahraničnými obchodnými partnermi. Na základe dlhodobých vzťahov, ktoré odvodili Garratt a kolektív (2003), bol skonštruovaný model pre Českú republiku (ČR) a Slovenskú republiku (SR) za obdobie 2002Q1 až 2015Q4. Keďže väčšina makroekonomických premenných je nestacionárnych, na empirickú analýzu sme použili kointegračný vektorovo autoregresný prístup (CVAR). Predmetom skúmania bolo nasledujúcich päť dlhodobých rovnovážnych vzťahov: relatívna parita kúpnej sily, nekrytá parita úrokových mier, Fisherova inflačná parita, rovnováha na trhu peňazí a produkčný vzťah. Výsledky odhadu dlhodobých vzťahov potvrdili podobnosť medzi oboma ekonomikami.

This paper investigates the relationship between tax structures and eco-nomic growth in selected CEE countries in the period from 1990 to 2010. The research basis on the data for 20 selected countries (EU-13 and selected former Soviet Union countries and Albania). We obtain empirical results by using the Pooled Mean Group estimator (PMG). The analysis focuses on the impact of structure of taxes on economic growth. All regressions contain the overall tax burden represented as a share of total tax revenues in GDP. The results show that all tax forms have a negative impact on economic growth. Personal income taxes proved to have the highest negative impact on economic growth, followed by corporate income taxes and property taxes, which had the least negative impact. Consumption taxes showed to be statistically insignificant. Furthermore, the results indicate a significantly different impact observed countries’ tax structures had on economic growth to that of previous research on the dataset of OECD developed industrial countries.

The purpose of this paper is to investigate the effects of public spending on economic growth and examine the sources of economic growth in developed countries since the 1990s. This paper analyses whether public spending effect on economic growth based on Cobb-Douglas Production Function with the two econometric models with Autoregressive Distributed Lag (ARDL) and Dynamic Fixed Effect (DFE) for 21 developed countries (high-income OECD countries), over the period 1990 – 2013. In comparison to similar empirical studies, our paper will add to the existing literature by extending the sample of developed countries and providing the latest empirical evidence for non-linear and structural breaks. Our model results are parallel to each other and the models support that public spending has an important role for economic growth. This result is accurate with theories and previous empirical studies.

Přínosem článku je zabudování Keynesiánského principu slabé agregátní poptávky do rámce modelu nezaměstnanosti založeného na konceptu vyhledávání a párování. Výsledkem této modifikace je existence více rovnovážných měr nezaměstnanosti. V článku je ukázáno, že poptávka po produkci může mít zcela zásadní vliv na nezaměstnanost nejen v krátkém, ale také v dlouhém období. Důvodem je skutečnost, že počáteční propad agregátní poptávky může způsobit konvergenci míry nezaměstnanosti z nižšího do vyššího rovnovážného bodu. Uvedený přístup je aplikován za účelem zkoumání trhu práce ve Španělsku. V této empirické části je ukázáno, že model s více rovnovážnými body dokáže lépe popsat dlouhotrvající výkyvy nezaměstnanosti, které jsou pro trh práce ve Španělsku charakteristické. Model s více rovnovážnými body se taktéž ukázal být vhodnější pro účely predikce nezaměstnanosti.