Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

V tomto článku sa zaoberáme Altmanovým revidovaným Z’-Skóre modelom vo vzťahu k malým a stredným podnikom na Slovensku. Najprv vyhodnocujeme použiteľnosť revidovaného Z’-Skóre modelu (Altman, 1983) a potom skúmame prínos nefinančných a makroekonomických premenných. Použitá vzorka pokrýva obdobie rokov 2009 až 2016, obsahuje 661 622 pozorovaní za 149 618 malých a stredných podnikov, z ktorých 1 575 zlyhalo. Rozlišovaciu schopnosť a predikčnú výkonnosť modelov sme testovali mimo vzorky. Zistili sme, že aj keď model s pôvodnými premennými, ale nanovo odhadnutými koeficientmi dosahuje lepšiu rozlišovaciu schopnosť, rozdiel voči revidovanému Z’-Skóre modelu nie je štatisticky významný. Nefinančné premenné štatisticky významne zlepšujú rozlišovaciu schopnosť modelu. To sa však nedá povedať o makroekonomických premenných – ich zahrnutie do modelu dokonca zhoršuje predikčnú výkonnosť modelu, hlavne pri použití v inom období, než na akom boli odhadnuté parametre modelu.

Predkladaný príspevok je venovaný hodnoteniu regionálnej efektívnosti zdravotníckych zariadení na Slovensku (2008 – 2015) pomocou metódy Data Envelopment Analysis (DEA). Window-DEA metóda bolo zvolené preto, lebo umožňuje porovnávanie efektívnosti limitovaného počtu DMU v jednotlivých periódach, ako aj porovnanie výsledkov medzi jednotlivými rokmi. Dva vstupy (počet lôžok, počet zdravotníckych pracovníkov) a dva výstupy (využitie lôžok, priemerný ošetrovací čas) boli zvolené ako premenné vo výstupne-orientovanom DEA modeli pri hodnotení efektívnosti v 8 regiónoch Slovenska. Keďže regionálna efektívnosť je poháňaná prírodnými, historickými, makroekonomickými a politickými podmienkami, v ďalšom štádiu sa skúma vplyv environmentálnych faktorov na efektívnosť. Výsledky potvrdili, že verejné náklady, súkromné náklady, oddelenia, vyššie vzdelávanie, počet obyvateľov nad 65 rokov, priemerná dĺžka života, mzdové náklady, veľkosť populácie a ukazovateľ nerovnosti príjmov s80/s20 sú štatisticky významné a ovplyvňujú tak efektívnosť zdravotníckych zariadení na Slovensku.

Nastavení českého systému rozpočtového určení daní obecně splňuje základní principy popsané v teoretických přístupech fiskálního federalismu. Cílem článku je ověřit, jak změny v jeho jednotlivých parametrech ovlivňují rozdělení daňových příjmů mezi obce ve vztahu k jejich rovnosti a stejnoměrnosti. K tomu využíváme plný vzorek českých obcí v letech 2010 – 2016. Dopad změn jednotlivých parametrů je vyhodnocován s použitím Giniho koeficientu. Srovnáním různých scénářů sdílení daní jsme dospěli k závěru, že nedávné změny v nastavení českého rozpočtového určení daní přispěly k rovnosti přerozdělování daňových příjmů obcím (počítáno na hlavu). Nicméně naše závěry je třeba interpretovat v širších souvislostech, např. ve vztahu k dotacím poskytovaným obcím ze státního rozpočtu.

Standardním ukazatelem výše mezd je průměrná mzda, tedy aritmetický průměr mezd. Průměrná výše mzdy se pravidelně publikuje jako jedna z ekonomických veličin, která zajímá každého zaměstnance. Běžně se přitom udává, že zhruba 2/3 zaměstnanců na tuto hodnotu nedosáhne. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být i existence vysokých mezd. Tedy mezd, které jsou výrazně vyšší než většina ostatních mezd. Ukážeme, že i když takových mezd není mnoho, mohou mít na hodnotu průměru velmi výrazný vliv. V článku provedeme výpočty, které tento vliv ukáží na konkrétních datech. Očistíme výši průměrné mzdy od vlivu těchto vysokých mezd a ukážeme, o kolik by se průměrná mzda změnila. Podíváme se také na to, kolik tyto mzdy tvoří z hlediska počtu a také podílu na objemu mezd. Zajímat nás bude rovněž hodnota mediánu mezd a jeho případná změna po vyloučení velkých mezd. Rovněž ukážeme, že vysoké mzdy a jejich vliv na průměrnou mzdu, je spíše záležitostí mužů. U žen je tento vliv podstatně menší.

Článok sa zameriava na prediktívnu platnosť Chrastinovej CH-indexu a Gurčíkovho G-indexu vyvinutého pre predikciu finančnej tiesne slovenských poľnohospodárskych podnikov a konfrontuje ich s Altmanovou bankrotovou formulou. Jeho cieľom je zistiť, či tieto obsolétne modely si zachovávajú svoju užitočnosť v novších podmienkach slovenských poľnohospodárskych podnikov a či ich nemožno vylepšiť predefinovaním oddeľovacích bodov zavedených na odlíšenie podnikov v tiesni a mimo nej. S použitím údajov o slovenských poľnohospodárskych podnikoch za obdobie rokov od 2009 do 2013 sa zistilo, že na predikciu finančnej tiesne možno orientačne odporučiť G-index s predefinovanými deliacimi bodmi, keďže preukazuje vyrovnanú predikčnú presnosť pre podniky v tiesni a mimo nej.