Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak důležitá je strategie a determinanty strategického rozvoje a strategického řízení pro vybraný výzkumný vzorek malých a středních podniků (MSP). Hlavními metodami výzkumu jsou vybrané metody finanční analýzy a osobní pohovor s manažery-vlastníky vybraných malých a středních podniků. Výzkum potvrdil, že ne všechny determinanty strategického rozvoje jsou považovány pro malé a střední podniky za stejně důležité. Sledované malé a střední podniky považují strategii pro rozvoj podnikání za důležitou, i když pouze 47 % z nich má formulovanou strategii. Jednotlivé funkční a podnikové strategie a vymezené oblasti strategického řízení nepovažují malé a střední podniky za stejně důležité. Velikost malého a středního podnikání má přímý vliv na formulaci strategie – čím větší je podnik, tím vyšší je pravděpodobnost formulování strategie. Výzkum také potvrdil, že formulování a provádění strategie má pozitivní vliv na hospodářské výsledky malých a středních podniků.

Klíčovou otázkou strukturální politiky jsou specifika regionů, které tvoří danou ekonomiku. Tento článek se soustředí na možné vztahy mezi regionálními trhy práce české ekonomiky. Analýze se opírá o klíčové proměnné modelu vyhledávání, kterými jsou pravděpodobnost nalezení pracovního místa, míra ztráty pracovního místa a těsnost trhu práce. Možné vazby jsou zachyceny a odhadovány prostřednictvím vícerozměrného modelu GARCH mezi konkrétním regionálním trhem práce a celou ekonomikou. Výsledky ukazují, že v žádném případě nelze očekávat stabilní výsledky. Jakékoliv vazby mnohdy vůbec neexistují, což ve značné míře závisí na konkrétní ekonomické proměnné. Výsledky poukazují na značnou strukturální specifičnost řady regionálních trhů práce české ekonomiky.

This article uses the bootstrap panel Granger causality to analyse the link between the Producer Price Index (PPI) and Consumer Price Index (CPI) in ten Central and Eastern European (CEE) countries. The result of cross-sectional dependency and slope homogeneity shows that PPI and CPI vary in different countries. However, the result indicates that PPI influences CPI in the sense of Granger causality in five CEE countries; namely, Latvia, Lithuania, Romania, Slovakia and Slovenia. The findings support the moderate inflation model in the significant countries, which explain that PPI is a primary contributing factor of CPI. On the other hand, CPI has a significant impact on the PPI only in Hungary. The results are useful for policy makers of these countries to formulate inflation targeting policies with greater attention towards the PPI.

We analyse the correlations between the US and German stock markets and study the influences of the US and German business sentiments on the correlations. On the whole, high US business sentiment increases the correlations, while low US business sentiment decreases the correlations. However, the German business sentiment has virtually no influence on the correlations. The correlations are joint positive-type asymmetric, although the asymmetry is not statistically significant. Both the asymmetry in the correlations and the influences of the business sentiments on the correlations had structural breaks caused by the advent of the Euro and the recent financial crisis.

Článek se soustřeďuje na dosud opomíjenou výzkumnou oblast veřejných zakázek, kterou je konkurenční efekt u veřejných zakázek na služby. Dosavadní studie analyzující konkurenční efekt se koncentrují především na zkoumání veřejných zakázek na stavby, případně na zkoumání konkurenčního efektu u veřejných zakázek jako heterogenního celku. Předmětem zkoumání je samostatná analýza veřejných zakázek na služby. Jsou zkoumány podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky na služby zadané v České republice v roce 2014. Výsledky zkoumání vlastního vzorku 790 veřejných zakázek ukazují, že s každým dodatečným uchazečem o veřejnou zakázku klesá její cena v průměru o 3,04 %. Toto zjištění je v souladu se studiemi, které se zabývaly zkoumáním konkurenčního efektu ve veřejném zadávání u veřejných zakázek na stavby. Analýza dále naznačuje silnější existenci konkurenčního efektu v otevřených typech řízení v porovnání s ostatními typy řízení. Taktéž upozorňuje na některé jevy, které mohou ovlivnit výslednou cenu veřejné zakázky, přičemž vyšší konečná cena nutně nemusí znamenat neefektivitu nebo předražování veřejné zakázky (jako je např. obtížně stanovená předpokládaná cena u zakázek na IT systémy).