Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Tato stať za použití národních dat EU-SILC 2013 analyzuje vliv rozdělení příjmů mezi partnery na finanční spokojenost v párech v České republice. Zaměřuje se na partnery ve dvou životních fázích: na páry vychovávající děti a na páry s „prázdnými hnízdy“. Ženy v průměru přispívají do rozpočtu domácnosti výrazně méně než muži a jejich finanční spokojenost je mírně nižší. Finanční spokojenost partnerů s dětmi není ovlivněna tím, kdo z partnerů příjem obstarává. U bezdětných domácností platí, že čím vyšší je přínos ženy, tím méně je partner ve srovnání s partnerkou spokojen s finanční situací domácnosti.

Příspěvek analyzuje tzv. public-private pay gap (mezeru v příjmech ve veřejném a soukromém sektoru) v ČR pomocí kvantilové dekompoziční regrese. Výsledky kvantilové dekompozice ukazují, že napříč všemi příjmovými pásmy (v decilovém vyjádření) jsou pracovníci veřejného sektoru lépe vybaveni (mají lepší charakteristiky, tzv. efekt charakteristik), ale jsou hůře (méně) odměňováni (mají menší koeficienty, hovoříme pak o efektu koeficientů), než je tomu u jejich protějšků v sektoru soukromém. Celkové příjmy jsou vyšší ve veřejném sektoru v nižších segmentech (decilech) rozdělení, ale opačně tomu je v decilech vyšších. Je tomu tak proto, že efekt koeficientů, který je ve prospěch soukromého sektoru od 15. percentilu, postupně převáží dominantní vliv efektu charakteristik, který je naopak lepší a ve prospěch sektoru veřejného.

V článku skúmame hybné sily determinujúce vývoj emisií CO2 v štyroch sektoroch slovenskej ekonomiky. Naša analýza vychádza z rozšíreného rámca Kaya Identity, pri ktorej využívame techniku dekompozície indexov založenú na logaritmickom priemere (logarithmic mean divisia index – LMDI). Naša analýza pokrýva obdobie 1997 – 2012 a skúma individuálne príspevky šiestich efektov. Zistili sme, že primárnym determinantom vývoja emisií bola energetická náročnosť (52 %), nasledovaná ekonomickou aktivitou (25 %) a štruktúrou ekonomiky (16 %). Kombinovaný príspevok, vyplývajúci zo zmien v energetickom mixe, emisných faktoroch a zmien v populácii, dosiahol približne 7 %, čo implikuje, že až 93% vývoja emisií bolo do veľkej miery determinované exogénnymi stimulmi. Naša evidencia tak naznačuje, že politické opatrenia mierené na štruktúrne zmeny ekonomiky predstavujú najefektívnejší nástroj adresovania emisií CO2.

Hlavním cílem článku je ověření vypovídací schopnosti a přesnosti desítek modelů predikce finanční tísně. Modely, které jsou hodnoceny, byly vytvořeny jak ve vysoce rozvinutých zemích, tak i – a to především – v ekonomikách tranzitivních. Vysoká pravděpodobnost bankrotu neovlivňuje jen samotnou churavějící firmu, ale má vliv i na obchodní partnery a další provázané osoby, a proto výsledky poskytované modely predikce finanční tísně mají významné použití v podobě scoringu. Modely predikce finanční tísně mohou napomáhat rozhodování díky předvídání budoucího vývoje vybraných obchodních partnerů. Výzkumné otázky jsou založeny na předpokladu, že již existující modely predikce finanční tísně si dosud zachovaly dostatečnou vypovídací schopnost a přesnost pro rozhodování a není zde potřeba pro tvorbu modelů nových. Výzkum by měl zodpovědět otázku, které z modelů by v sou¬časnosti měly být nejvíce doporučeny pro praktické použití. V článku jsou jako ověřovací nástroje použity chyba I. a II. druhu, ROC křivky a příslušný koeficient AuROC.

Príspevok je zameraný na testovanie príjmovej konvergencie regiónov EÚ na báze nepriestorových, ako aj priestorových prístupov. Základnou motiváciou analýzy je skutočnosť, že klasické modely príjmovej konvergencie možno považovať za nesprávne špecifikované v dôsledku opomenutia priestorovej závislosti medzi regiónmi. Empirické výsledky na analyzovanom súbore údajov 252 NUTS 2 regiónov v období 2000 – 2011 potvrdzujú nutnosť modelovania absolútnej beta-konvergenicie s využitím prístupov priestorovej ekonometrie. Taktiež sme zistili, že predpoklad existencie jedného rovnovážneho stavu pre všetky regióny často nie je v súlade s realitou, analýza potvrdila vhodnosť použitia modelov klubovej priestorovej beta-konvergencie.