Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Táto práca skúma reguláciu riadenia rizík úrokovej pozície v bankovej knihe v českom a slovenskom bankovom sektore. Zaoberáme sa modelovaním bankovej súvahy v rámci regulátorných požiadaviek. V prvej časti identifikujeme kľúčové faktory určujúce riadenie úrokového rizika bankovej knihy v českom a slovenskom bankovom sektore. V druhej časti porovnávame úrokové riadenia bankovej knihy v oboch bankových sektoroch a konštatujeme, že významné banky v oboch krajinách vykazujú vyššiu úrokovú pozíciu z klientskych pasív ako z klientskych aktív. Tento fakt znamená, že banky sú vystavené riziku nárastu úrokových mier. Taktiež zistíme, že úroková expozícia českých a slovenských bánk je relatívne vysoká, a preto tu existuje nezanedbateľné riziko prenosu problému z dcérskych bánk v ČR a SR na ich materské spoločnosti v zahraničí.

Článek se zabývá konstrukcí indikátoru společného pohybu, který je vhodný pro posouzení synchronizace mezi zeměmi. Indikátor je reprezentován jako časová řada a jeho konstrukce je založena na rekonstrukci kospektra z časově-frekvenční oblasti do časové oblasti. Pro konstrukci indikátoru pro dvojice zemí využíváme statisticky významnou část výkonového waveletovského kospektra. Výhodou nově navrhovaného indikátoru společného pohybu je možnost konstruovat dílčí indikátory, které odpovídají předdefinovanému frekvenčnímu rozsahu, např. frekvence hospodářského cyklu. Tímto způsobem můžeme získat rozklad indikátoru společného pohybu (pokrývající všechny frekvence) například na krátkodobé, střední a dlouhé hospodářské cykly a dlouhodobé cykly. Navrhovaná metodika je demonstrována na měsíčních datech indexu průmyslové produkce USA a EA v letech 1991 - 2018. Další aplikace je provedena na zemích EA a Visegrádské skupiny zemí se stejným typem dat a časovým rozsahem.

Zatímco se ekonomický výzkum již dlouho zabývá otázkou rigidit na trzích práce z pohledu celé ekonomiky, tvorba strukturálních politik by spíše těžila z informací o rigiditách na regionální úrovni. Jsou to právě regionální rozdíly v rigiditách na trhu práce, které tento článek zkoumá. Rigidita na trhu práce je v této studii chápána jako citlivost pravděpodobnosti nalezení pracovního místa na těsnosti trhu práce, což je klíčový vztah modelu vyhledávání na trhu práce, který se označuje jako párovací funkce. Tato citlivost je odhadnuta jako proměnlivá v čase, a to s využitím Kalmanova filtru. Výsledky potvrzují, že situace na regionálních trzích práce v české ekonomice je s ohledem na tuto míru rigidity velmi odlišná.

This study employs Bayesian Vector Autoregression (BVAR) and Time-Varying Structural VAR (TVP-VAR) models for the Euro area, and the US to analyze the impacts of the shadow short rates (SSRs) on the Treasury-EuroDollar rate (TED spread) and stock returns. Forecast error variance decompositions (FEVDs) of the BVAR indicated that the volatility in stock markets and the bubbles in financial assets can be mitigated by the SSR in the Euro area. However, the results of FEVDs showed that the credit risk cannot be explained substantially by monetary policy. According to our results, the contractionary monetary policy will decrease the stock returns; thus, it can be revealed that asset price bubbles and financial crisis risk can be controlled. It was also indicated that the contractionary monetary policy led to an increase in the TED spread, which in turn raised the probability of credit risk after the 2008 – 2009 global financial crisis (GFC).

The paper deals with the attractiveness of the euro area for emerging EU members (Central Emerging European Economies vs Baltic States) from the angle of previously applied exchange rate regimes (floaters vs fixers). Monetary convergence is accompanied with real exchange rate appreciation, but the adjustment channels differ in dependence from adopted exchange rate framework. Impulse response functions from bivariate VAR models in the period 2000 – 2018/euro adoption are used to identify the impact of monetary and real shocks to real exchange rate variations, as well as real exchange rate transmission to economic activities. The results indicate: the prevalence of real shocks in initiating real exchange rate appreciation; higher real exchange rate sensitivity for the floaters with higher loss in terms of stabilization mechanism; less contractionary real exchange rate appreciation for the floaters with less output constraints due to the role of exchange rate as a shock absorber.