Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Evropská Unie čelí největší změně v její historii – Brexitu. Velká Británie opouští Evropskou Unii a tedy i integrovaný kapitálový trh. Nikdy předtím v historii Evropské Unie, členský stát nevystoupil z členství, takže reakce jednotného trhu, ekonomik ostatních členských států a finančních trhů je nepředvídatelná. Od roku 2012, “Koalice ochotných” by ráda implementovala daň z finančních transakcí (FTT), ale v současnosti stojí před otázkou, jak Brexit ovlivní potenciální výběr této daně. Na základě výzkumu, můžeme konstatovat, že Brexit bude mít negativní nebo pozitivní dopad na potenciální výběr této daně v závislosti na relokaci finančních trhů mimo území Velké Británie. Dále, daň z finančních transakcí může být považována za udržitelný daňový zdroj v rámci reformy rozpočtu Evropské Unie.

The aim of this paper is to identify whether Small and Medium Enterprises, i.e. SMEs’ access to finance can increase given the context of Capital Markets Union (CMU) project. For this purpose, identifying the main drivers of SMEs’ access to different types of financing having the SMAF index as proxy is a matter of great importance. Based on a panel of sixteen European countries we have performed a threshold analysis via PSTR methodology that reveals some very interesting facts. First of all, we have found strong empirical evidence of a threshold effect with stock market capitalization as threshold variable when studying the dynamics of the SMAF index. When the capitalization is lower than 35.34%, a large series of macroeconomic variables like interest rate spreads, GDP per capita, inflation rate, unemployment or cost/revenues ratio generate a powerfull influence when it comes to finance a SME. When stock market capitalization exceeds the threshold, a different story is narrated and the existence of other directions of influence is visible. Hence, our results suggest that the CMU project with all its initiatives and impact measures will not facilitate SMEs’ access to finance in developed capital markets with stock market capitalization below the threshold level of 35.34%.

Tento článok skúma súvislosti medzi priamymi zahraničnými investíciami (PZI) a hospodárskym rastom v 11 krajinách strednej a východnej Európy (CEE) v obdobie 1997 – 2014 rokov. Analýzy a zistenia z panelových údajov naznačujú, že relatívna veľkosť ukazovateľov hospodárskeho rastu ovplyvňuje priame zahraničné investície krajín strednej a východnej Európy. Tato zákonitosť medzi priamymi zahraničnými investíciami a hospodárskym rastom je platnou tak pre súčasné, ako aj pre predchádzajúce obdobie. Priame zahraničné investície majú vplyv na hospodársky rast a tento vplyv je posilnený aj rozvojom finančných trhov. Úsilie krajín strednej a východnej Európy, nasmerované na hospodársky rast a priaznivé dopady plynúce z priamych zahraničných investícií na národné ekonomiky, mali by byť sústredené aj na podporu rozvoja národných finančných trhov.

This paper examines the direct and indirect effects of decentralization on economic growth that take place through transmission channels such as government efficiency, control of corruption, government sector size and the quality of living. A dynamic nature of growth, potential endogeneity and the distinction between short-and long-run effects are taken into account. Our findings support proactive government approach, including fiscal policy measures to stimulate demand, prevent decline of production and employment and rebuild trust in institutions. They question the current prevalent thinking about the beneficial effects of the reduction of government expenditure on economic growth.

Tento článek se zaměřuje na výzkum aktuálních trendů v oblasti strategického managementu a podnikové výkonnosti v téměř 200 organizacích po celém světě pomocí kvalitativní výzkumné metody. Výzkum čerpá z klíčové akademické i jiné literatury zabývající se daným tématem a polo-strukturovaných rozhovorů s manažery v „západních“ a asijských firmách po celém světě s cílem identifikovat stávající trendy ovlivňující podnikovou sféru. V rámci článku je formulováno šest hypotéz, které jsou statisticky vyhodnoceny. Spolehlivost (reliabilita) je zkoumána pomocí koeficientu Cronbachovo alfa. Dále článek popisuje vybrané obchodní trendy včetně uvedení citací od manažerů. Závěr uvádí omezení výzkumu včetně návrhu oblastí pro další výzkum.