Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek se zabývá významem automobilového průmyslu v globálním ekonomickém prostředí a rozšiřuje pohled na problematiku prognózování prodeje osobních automobilů. Studie využívá data z odvětví automobilového průmyslu v 38 zemích, ve kterých je používáno více než 80 % celosvětově vyrobených osobních automobilů. Obecný rámec, jehož přesnost je testována na těchto datech, využívá příjmy a další faktory specifické pro jednotlivé země pro predikci prodeje automobilů v krátkém a střednědobém období. Výsledky ukazují, že tento rámec lze uplatnit na širokém spektru trhů, ale jeho využitelnost je primárně ovlivněna úrovní příjmů na těchto trzích. Testovány a diskutovány nejsou jen příjmy jako hlavní prediktor prodeje, ale rovněž vliv např. úrovně vlastnictví osobních vozidel na projekci prodeje automobilů. Příjmy hrají jak determinující, tak i moderující roli, která ovlivňuje dopad jiných proměnných na prodej osobních automobilů.

Již dříve se ukázalo, že průměrná míra zdanění tabákových výrobků v Evropské unii je vzhledem ke společenským nákladům kouření nedostatečná. Platí to však uniformně také pro země V4, které jsou do jisté míry odlišné? Provedené zkoumání ukázalo, že společenský deficit zemí V4, stejně jako průměr Evropské unie, dosahuje v letech 2008 až 2015 vždy kladných hodnot. Zdanění tabákových výrobků tak nepokrývá společenské náklady spotřeby tabákových výrobků. Společenský deficit na jednotku tabákového výrobku v zemích V4 je nižší, než je průměrná hodnota tohoto ukazatele v rámci Evropské unie. Společenský deficit se ve zkoumaném období v zemích V4 zvýšil, s výjimkou České republiky. Absolutní společenský deficit a také společenský deficit per capita se v zemích V4 sice vyvíjely odlišně, ale vždy dosáhly kladné hodnoty. To lze oprávněně považovat za selhání role státu při potřebě aplikovat nápravnou daň.

Vlastné zdroje Európskej únie tvoria základný kameň príjmov európskeho rozpočtu. Tradičné zdroje rozpočtu klesajú. Momentálny princíp vlastných zdrojov je neprehľadný a mätúci. Nový koncept environmentálnej dane môže byť ďalším zdrojom európskeho rozpočtu. Tento koncept by mohol sprehľadniť financovanie európskeho rozpočtu a napomôcť lepšiu environmentálnu ochranu. S kombináciou aplikovania princípu fiškálnej neutrálnosti, ktorá by pozostávala z poklesu priamych daní, by mohla viesť k ekonomickému rastu. Koncept reformy vlastných zdrojov EÚ pozostáva zo zavedenia environmentálnej dane vo výške 1 % HDP a paralelného zníženia daňového zaťaženia o rovnakú sumu. Kalkulácie makroekonomických efektov boli vypočítane pomocou modelu všeobecne vypočítateľnej rovnováhy (CGE) so zameraním na Slovensko.

The article analyses the effect of environmental taxes on environmental pro-tection. The research covers all European Union member states, the United States of America, Japan and People’s Republic of China, Norway and Turkey. Method for assessment of the regression tendencies of endogenous indicators has been chosen for the research. Research period: 1994 – 2015. Research results: environmental tax effect is stronger in countries having slower economic and tax growth, but more rapid development of renewable energy production technologies; the role of environmental taxes is more prominent where the level of natural energy resources is maintained at the expense of renewable energy use; ecological taxation encourages development and implementation of technologies that mitigate pollution and creation of new jobs; environmental taxes are directly related to humans’ ecological quality of life.

V príspevku sa zaoberáme novokoncipovaným modelom HGN (Hyránek, Grell, Nagy) na báze pomerových ukazovateľov. Základnou charakteristikou modelu je syntetický ukazovateľ, ktorého princíp je založený na očisťovaní vybraných finančných ukazovateľov efektívnosti od vplyvov meraných vybranými ukazovateľmi znižujúcimi efektívnosť. Identifikujeme a prezentujeme spôsob určenia minimálnej hranice syntetického ukazovateľa charakterizujúceho výkonnosť nefinančného podniku. Aplikujeme klasický a tolerančný prístup k analýze senzitívnosti v lineárnom optimalizačnom modeli. Ukazujeme, aké možnosti merania výkonnosti poskytuje postupné zlepšovanie modelu HGN koncipovaním dvoch verzií modelu.