Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek zkoumá problém předražování veřejných zakázek na stavby v České republice. Analyzuje vliv soutěživosti prostředí a transparentnosti zadávacích procedur. Empirická analýza prokázala existenci konkurenčního efektu a efektu transparentnosti veřejné soutěže. S každou další dodatečně podanou nabídkou do výběrového řízení se výsledná cena (resp. rozdíl mezi konečnou a předpokládanou cenou) zmenší o 2,19 %. Proto doporučujeme organizovat zadávací řízení tak, aby byl posilován konkurenční efekt a efekt transparentnosti veřejné soutěže.

Význam regionálních inovačních systémů v současné době výrazně vzrůstá. Důvodem je fakt, že některé regiony chtějí aktivně podporovat vznik těchto systémů a to implementací regionální inovační strategie, která by podpořila inovační aktivity a procesy. V této souvislosti dochází k masivní veřejné podpoře těchto aktivit z veřejných rozpočtů. Efektivitu těchto vynaložených prostředků však není možné určit, neboť neexistuje vhodná metoda pro hodnocení výstupů či úrovně existujícího regionálního inovačního systému. Předkládaný příspěvek navrhuje využít k takovému hodnocení standardní metodu vážených součtů, kterou lze hodnotit účinky inovačních systémů. Využití cela nové metodiky umožní určit i úroveň vyspělosti regionálního inovačního systému v daném regionu. Aplikace metody je provedena na případové studii vybraných českých regionů.

Článek ukazuje potřebu stanovit kapitálovou strukturu v diskontní míře v rámci výnosového ocenění podniku konzistentně s finančním plánem a výsledným oceněním podniku. Analyzuje chyby, které vznikají při jednodušších odhadech kapitálové struktury. Článek dále upozorňuje na význam výběru správné reagenční funkce pro přepočet nákladů vlastního kapitálu podle zadlužení a předkládá návrhy na úpravu funkce pro přepočet koeficientu beta a na analytický odhad nákladů vlastního kapitálu, které by přinášely stejné ocenění podniku jako přímý přepočet nákladů vlastního kapitálu pomocí iteračního postupu.

Problematika finančnej a kapitálovej štruktúry malých a stredných podnikov stále nie je do¬statočne prebádaná. Výskumy v tejto oblasti sa zameriavali prevažne na vplyv podnikových faktorov na finančnú a kapitálovú štruktúru. V poslednom období sa postupne začína meniť smer bádania. Okrem vplyvov faktorov podniku sa začína skúmať vplyv faktorov krajiny a odvetvových faktorov na finančnú štruktúru podnikov. Cieľom tohto príspevku je preto analýza, posúdenie a kvantifikácia relatívneho vplyvu vybraných faktorov na finančnú štruktúru týchto podnikov. Tieto faktory sme rozdelili do troch skupín – faktory podniku, odvetvové faktory a faktory krajiny.

Vznik dobrovoľných prístupov v OECD a EÚ predstavovalo jeden z najvýraznejších míľnikov vývoja v oblasti životného prostredia v 90. rokoch. Systém ekomanažmentu a auditu EÚ (EMAS, 1993) je nástroj v oblasti riadenia na zlepšenie environmentálnej výkonnosti organizácie. Environmentálna značka EÚ (1992) je súčasťou politiky udržateľnej spotreby a výroby EÚ, čo je tiež jedna z desiatich tém v rámci stratégie udržateľného rozvoja EÚ. Využívanie týchto dobrovoľných systémov môže mať vplyv na produktivitu zdrojov, ktorý je jedným z hlavných indikátorov v rámci tejto témy, a v konečnom dôsledku viesť k udržateľnému rozvoju. Avšak pozitívne účinky v krajinách EÚ nastavajú s časovým oneskorením po ich zavedení. Dlhšie oneskorenia sú typické pre EMAS. Cieľom tohto článku je zhodnotiť využívanie dobrovoľných nástrojov v krajinách EÚ a vyhodnotiť ich prínos k udržateľnému rozvoju na základe skúmania ich vzťahov k produktivite zdrojov.