Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Finančné inštitúcie majú v ekonomike špeciálne postavenie. Monetárne finančné inštitúcie sa podieľajú na riadení menovej politiky a ekonomickým subjektom poskytujú potrebné finančné zdroje. Väčšinu úverov domácnostiam poskytue bankový sektor. Cieľom článku je identifikovať determinanty úverov domácnostiam v podmienkach Slovenska. Dosiahnuté výsledky poukazujú na kladný vzťah medzi úvermi a disponibilným príjmom domácností. Na úvery negatívne vplýva miera nezamestnanosti, reálna úroková miera a príjem z majetku domácností.

Článek zkoumá, které z nových členských států EU jsou, v souladu s teorií optimální měnové oblasti (OCA), vhodným kandidátem členství v eurozóně rozšířené o země EU 10. K posouzení vhodnosti přijetí jednotné měny euro je v článku užit index OCA, který je postaven na predikované variabilitě nominálního měnového kurzu. Index je odhadován ve dvou krocích. Nejdříve je odhadnut vztah mezi variabilitou nominálního měnového kurzu a naplňováním kritérii OCA na vzorku 11 zemí (země EU 10 a eurozóna) v období 1999 – 2009. Následně je vypočten index OCA jako predikovaná hodnota variability nominálního měnového kurzu zemí EU 10 k euru. Autorka dospívá k závěru, že nejnižší hodnoty indexu OCA ve zkoumaném období dosáhly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Estonsko. Ze zemí EU 10 se tak, dle operacionalizované teorie OCA, tyto země jeví jako nejvhodnější kandidáti přijetí jednotné měny euro.

The subject of this paper is comparative advantage and specialization level analysis in international trade of primary and industrial products of countries from the Danube region. Export structures, together with comparative advantages and specialization level of countries from the Danube region have been dynamically observed. The research utilizes the Balassa (RCA) and Lafay (LFI) indexes of comparative advantage and Grubel-Lloyd’s index of intra-industrial exchange. This research has been found that the positive value of comparative advantage in the export of primary products is present in the cases of Romania and Bulgaria, and as regards the export of industrial products the same applies for: Austria, Germany, Hungary, Czech Republic, Slovakia, Slovenia and Ukraine.

Kompozitné predstihové indikátory slúžia na včasnú identifikáciu fázy hospodárskeho cyklu a jeho bodov obratu. Indikátory sú skonštruované na základe štatistickej analýzy. Predložený článok využíva predstihové indikátory na prognózy hospodárskeho cyklu prostredníctvom modelového prístupu VARX. Model pre slovenskú ekonomiku pozostáva z troch hlavných premenných: hrubý domáci produkt ako referenčný časový rad (endogénna premenná modelu), kompozitný predstihový indikátor pre domácu ekonomiku (endogénna premenná) a kompozitný predstihový indikátor vonkajšieho prostredia (exogénna premenná). Kvalita modelu je overená pomocou štatistických testov stacionarity, kauzality a testov rezíduí. Model VARX vykazuje určitú schopnosť adaptácie na zmeny hospodárskeho cyklu, avšak kvantitatívne prognózy nie sú schopné presne prognózovať body obratu.

Článek prezentuje výsledky empirického výzkumu uskutečněného v podmínkách českého trhu rizikového a rozvojového kapitálu. Cílem výzkumu bylo nalézt odpovědi na následující otázky: Dochází na českém trhu rizikového a rozvojového kapitálu k transferu manažerského know-how ze strany investorů směrem k financovaným podnikům? Pakliže ano, o jaké konkrétní formy odborné pomoci jde? Jaký postoj zaujímají financované podniky k poradenství ze strany externích investorů? Charakter této studie je explorativní. Opírá se o primární data, která byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Data byla zpracována metodami popisné statistiky respektujícími jejich charakter a množství a metodou obsahové analýzy. Výsledky studie jsou v části „diskuse a závěr“ předmětem komparace s výzkumnými výsledky publikovanými v zahraničí v podmínkách rozvinutých finančních trhů.

Cieľom príspevku je priblížiť záujmy Európskej únie a Ruska v energetickej oblasti. V centre pozornosti sú opatrenia smerujúce k posilneniu energetickej bezpečnosti EÚ, objasnenie energetického vektora zahraničnej politiky Ruskej federácie determinovaného ambíciou Ruska stať sa energetickou superveľmocou, poukázanie na rozdielne chápanie diverzifikácie dodávok energonosičov oboma stranami, ktoré by však v budúcnosti nemalo priviesť k podstatnému oslabeniu ich vzájomnej závislosti. Vzťahy EÚ – Rusko sú doplnené o problémy zdrojového zabezpečenia ich energetického dialógu; v tejto súvislosti sa osobitná pozornosť venuje kaspickému regiónu a Centrálnej Ázii. Uvádzajú sa príklady zhody záujmov EÚ a Ruska, ako aj príklady kolízie ich záujmov v sfére energetiky.