Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

V práci sa pokúšame odpovedať na otázku, či slovenské maloobchodné ceny benzínu a nafty reagujú rýchlejšie na nárast cien ropy a pomalšie na pokles cien ropy na svetových trhoch. Teoretické zdôvodnenie asymetrických reakcií maloobchodných cien benzínu a nafty zodpovedá teórii strategických interakcií medzi firmou a jej spotrebiteľmi. Aplikáciou tradičného prístupu založenom na modeloch s korekčným členom a vektorových modeloch s korekčným členom sa asymetrická reakcia cien benzínu a nafty na slovenskom trhu nepotvrdila. Na základe teórie strategických interakcií medzi firmou a jej spotrebiteľmi, predpokladáme, že firma minimalizuje funkciu nákladov z úpravy cien v lineárnom exponenciálnom tvare. Riešenie tejto úlohy vedie k nelineárnemu modelu reakcií cien benzínu a nafty na zmeny ceny ropy. Aplikáciou tohto nami navrhnutého prístupu sa asymetrická reakcia cien benzínu a nafty na Slovenskom trhu potvrdila.

Cieľom analýzy je odhadnutie tieňových cien látok znečisťujúcich životné prostredie z odpadových vôd, ktoré môžu byť interpretované ako environmentálne benefity čistenia odpadových vôd, pri dodržaní predpokladu optimálnej úrovne znečistenia. Využitím výstupovo orientovanej dištančnej funkcie odhaduje model tieňové ceny pre dusík, fosfor, nerozpustné tuhé látky a chemickú spotrebu kyslíka na vzorke 57 stredne veľkých slovenských čistiarní odpadových vôd. Celková odhadnutá suma predstavuje náklady, ktorým odstránenie znečistenia v čistiarni zabránilo. Získané tieňové ceny môžu byť v budúcnosti používané pri tvorbe analýz nákladov a výnosov investičných projektov v oblasti čistenia odpadových vôd.

DPH je důležitým zdrojem daňových příjmů členských států EU. Výběr této daně je však zasažen rozsáhlými daňovými úniky. Nejvážnější jsou tzv. karuselové podvody, které zneužívají současný systém výběru DPH z přeshraničních dodávek v rámci EU. Téměř všechny evropské státy zavedly opatření proti daňovým únikům na DPH. Tento příspěvek diskutuje účinnost takových opatření v České republice. Analýza čtvrtletních časových řad daňových příjmů rozpočtu ČR ukázala, že ze všech opatření bylo nejsilnější zavedení institutu nespolehlivého plátce. Významný pozitivní efekt mělo také použití reverse charge na dodávky odpadu a šrotu a na prodej emisních povolenek, stejně jako zavedení kontrolního hlášení. Na druhé straně naše analýza nepotvrdila zvýšení příjmů DPH v důsledku tzv. zajišťovacích příkazů. Celkový roční přínos výše zmíněných opatření byl podle našeho modelu přibližně 51 mld. Kč ke konci roku 2015. To je 14.5 % ročních příjmů z DPH.

V tomto článku prezentujeme model predikce synergie, která vzniká při spojování podniků. Nejdříve jsme se zabývali postupem stanovení hodnoty synergie. Pro výzkum jsme si zvolili fúze soukromých strojírenských podniků, proto jsme ke stanovení hodnoty synergie použili metodu diskontovaného kapitálového cash flow. Zkoumané fúze jsme dle hodnoty synergie rozdělili do dvou skupin, na úspěšné a neúspěšné fúze. Obě skupiny byly dál zkoumané za účelem identifikovat finanční poměrové ukazatele, které nabývají statisticky významně rozdílné hodnoty ve skupinách. Tyto ukazatele byly použity ke stanovení pravidla pro rozlišení fúzí, u kterých došlo ke zvýšení hodnoty, tj. vznikla kladná synergie od těch, u kterých došlo k poklesu hodnoty. K odvození pravidla byla použita metoda rozhodovacích stromů. Vytvořený model dosahuje 92% přesnost na zkoumaném vzorku.

This paper empirically examines the short-term and long-term effects of changes in R&D intensity on particularly the rate of unemployment in addition to economic growth for a sample of five European countries. Utilizing annual data for the sample period of 1991 – 2017, two alternative methodologies, namely the ‘ARDL bounds testing’ and ‘PMG estimation’ are employed. The empirical results have shown that there exists a long-run relationship between R&D, unemployment rate, and economic growth in four of the five countries investigated. Furthermore, the results of panel data analysis have suggested that even though in the long-run a given increase in R&D is likely to lower the rate of unemployment (in the average country of the sample), in the short-run, it can have adverse effects on unemployment. The paper argues that these empirical results can be taken as an evidence for the idea that even though the dominant form of technological change is in the form of ‘new task creation’ instead of ‘automation’, in the short-run new technologies may lead to an increase in the rate of unemployment due to the possible mismatch between the skills required by the newly created tasks (jobs) and the skills of the existing pool of workers.