Číslo 2 - Ročník 65/2017
Nowcasting Slovak GDP by a Small Dynamic Factor Model
Strana 107, Číslo 2 - Ročník 65/2017
Cieľom tejto štúdie je odhad malého dynamického faktorového modelu (DFM) na krátkodobú prognózu slovenského HDP. Model prognózuje vývoj reálnej aktivity podľa mesačných indikátorov, ako sú tržby, zamestnanosť, zdravotné odvody, export a zahraničné prieskumy. Prognózy modelu sú presnejšie v porovnaní s naivnými modelmi, ktoré neberú do úvahy vývoj mesačných dát. Tento výsledok platí najmä na najkratšom horizonte prvého štvrťroka a na intervale vyhodnotenia vrátane krízy v rokoch 2008 – 2009. Z toho môžeme usúdiť, že náš malý DFM je hodnoverným ukazovateľom bodov zvratu hospodárskeho cyklu na Slovensku. Ďalej, model umožňuje časté a automatické aktualizácie prognóz HDP po každom zverejnení nových mesačných dát. Preto môže byť užitočným nástrojom pre inštitúcie, ktoré monitorujú vývoj mesačných indikátorov reálnej aktivity.
Why don’t Eastern Europeans Work Part-time?
Strana 125, Číslo 2 - Ročník 65/2017
Článek prozkoumává vývoj zaměstnanosti na částečný úvazek ve střední a východní Evropě ve srovnání s Evropou západní. Analýzou panelových dat odhaduje vliv jednotlivých determinant práce na částečný úvazek na makroúrovni a jejich odlišné efekty v obou skupinách zemí. Rozsáhlý soubor determinant zahrnuje hospodářský cyklus, instituce trhu práce a strukturální faktory. Výsledky ukazují, že zaměstnanost na částečný úvazek je na východě a západě Evropy ovlivněna jinými, zejména strukturálními faktory. Ve východní Evropě působí hospodářský cyklus signifikantním negativním vlivem. Dále, přísná legislativa na ochranu zaměstnanců omezuje využívání částečných úvazků ve firmách ve východní Evropě, zatímco větší hustota odborového pokrytí, vyšší podíl dočasného zaměstnání nebo rozšířená šedá ekonomika mají pozitivní vliv na zaměstnávání na částečný úvazek v tomto regionu.
Key Factors for Public Utility Efficiency and Effectiveness: Waste Management Services in the Czech Republic
Strana 143, Číslo 2 - Ročník 65/2017
Článek obsahuje empiricky podloženou analýzu služeb odpadového hospodářství (OH) obcí v České republice. Autoři jako klíčové identifikovali následující faktory účinnosti a efektivnosti poskytovaní veřejných služeb: recyklaci, konkurenci, formu vlastnictví, úspory z rozsahu, meziobecní spolupráci, vzdálenost skládky a existenci hybridních organizací. Cílem článku je analyzovat tyto faktory ovlivňující výdaje na OH a diskutovat relevantní vztahy a dopad na účinnost a efektivnost s ohledem na velikost obce. Výdaje obcí na OH jsou nejvíce ovlivněny úsporami z rozsahu. Kromě toho bylo dokázáno, že významný vliv na tyto výdaje má také veřejné vlastnictví svozových společností. Dalšími dvěma potvrzenými faktory ovlivňujícími míru úspor nákladů a řízením svozových společností jsou meziobecní spolupráce a využívání hybridních organizací.
Single Monetary Policy versus Macroeconomic Fundamentals in Slovakia
Strana 158, Číslo 2 - Ročník 65/2017
Po zavedení eura od januára 2009 Slovenská republika viac neuplatňuje nezávislú menovú politiku. Tá je naopak závislá od menovopolitických rozhodnutí v eurozóne vrátane spoločných úrokových mier. Medzibanková úroková miera je považovaná za proxy premennú, ktorá vhodne agreguje celkové nastavenie menovej politiky. Cieľom tohto článku je zhodnotiť kompatibilitu úrokových mier eurozóny s makroekonomickou situáciou na Slovensku. Inak povedané, kľúčovou otázkou je, či spoločné úrokové miery reagujú dostatočne na inflačnú medzeru, produkčnú medzeru a ďalšie ekonomické ukazovatele. Reakčná funkcia je odhadnutá prostredníctvom lineárnej regresie s využitím Newey-West prístupu v období pred zavedením eura ako aj v období po zavedení eura v Slovenskej republike. Výsledky demonštrujú, že úrokové miery eurozóny nereagovali dostatočne ani na slovenskú infláciu ani na produkčnú medzeru. To viedlo k extrémne nízkej inflácii počas posledných mesiacov atakujúc kritický bod deflácie s možných negatívnym dopadom na slovenskú ekonomiku do budúcna.
Multifactor Analysis of Online Reputation as a Tool for Enhancing Competitiveness of Subjects from Automotive Industry
Strana 173, Číslo 2 - Ročník 65/2017
Príspevok pojednáva o problematike online reputácie, konkrétne o spôsoboch a metódach jej merania pre vybrané subjekty pôsobiace v automobilovom priemysle. Dôkladná multifaktorová analýza online reputácie bola realizovaná na konkrétnej vzorke relevantných subjektov – 15 najpredávanejších európskych automobilových značiek roku 2014, pôsobiacich na zvolenom trhu. Dôkladným štatistickým testovaním boli preskúmané vzťahy medzi jednotlivými faktormi s cieľom identifikovať a popísať základné skutočnosti ovplyvňujúce online reputáciu vybraných subjektov v hyperkonkurenčnom trhovom prostredí internetu. Zistenia identifikované prostredníctvom analýz na konkrétnej časti globálneho trhu je možné efektívne využiť na ľubovoľnej časti trhu, s cieľom zvýšiť konkurencieschopnosť vybraných subjektov z prostredia (nielen) automobilového priemyslu. Postupy a premenné ovplyvňujúce online reputáciu týchto subjektov sú relatívne nemenné naprieč globálnym internetovým trhom.