Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Dohánění ekonomické úrovně bylo v zemích EU-5 v poslední dekádě velice rychlé, avšak v období recese se reálná konvergence zpomalila (s výjimkou Polska). Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nejvyšší ve Slovinsku a v ČR, zatímco HDP na pracovníka dosáhl nejvyšší úrovně na Slovensku. Mezinárodní pozice zemí EU-5 podle hrubého národního důchodu (HND) a čistého národního důchodu (ČND) je horší než podle HDP v důsledku vysokého odlivu zisků z přímých zahraničních investic (PZI) (s výjimkou Polska). Úroveň ČND v ČR a na Slovensku je shodná – dosahuje 62 % průměru EU-15. Tempa růstu reálného hrubého domácího důchodu (RHDD) se v dlouhodobém vývoji příliš nelišila od temp růstu HDP s výjimkou Slovenska, kde byla v ročním průměru za poslední dekádu o 0,7 p. b. nižší. Relace CPL (comparative price level)v poměru k EU-27 se v průběhu dekády přiblížila k relaci v HDP p. c., a to v Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku díky vyšší inflaci a v ČR díky zhodnocení měnového kurzu. Mzdová úroveň zemí EU-5 je stále nízká. Agregátní jednotkové pracovní náklady (JPN) dosahují v relaci k EU-27 od jedné poloviny v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku do 60 % v ČR a 90 % ve Slovinsku.

Jednodňová zdravotná starostlivosť (JZS) sa na Slovensku využíva len posledné desaťročie. Jej využívanie odlišne vnímajú zdravotné poisťovne redukujúce radikálnym spôsobom finančné zdroje, inak permanentne zadlžujúce sa nemocnice, ktorým k tomuto stavu prispievajú znížené platby za výkony JZS oproti platbám za ukončenú hospitalizáciu. Príčinou je zle nastavený a ekonomicky demotivujúci systém, vďaka ktorému vo využívaní JZS rapídne zaostávame za celoeurópskym priemerom. Na Slovensku neexistujú štúdie deklarujúce využívanie, determinanty rozvoja, rizikovosť, bariéry využívania JZS v jednotlivých regiónoch, ako aj cenové stratégie zdravotných poisťovní. Príspevok predstavuje výstup z výskumu zameraného na rozvoj JZS v záujme zvyšovania efektívnosti zdravotníckeho systému na Slovensku a predstavuje pilotnú štúdiu v tejto oblasti.

Zdravotní péče jako sociálně-ekonomická kategorie prochází v současné době řadou analyticky pozoruhodných změn. V zemích, jako je Česká republika, kde v minulosti existovala univerzální zdravotní péče hrazená ze státního rozpočtu, sledujeme v posledních 20 letech rozvoj diferencovaných forem zdravotní péče se specifickými charakteristikami. Cílem tohoto článku je poukázat na změny v chápání zdravotní péče jako sociálně-ekonomické kategorie v kontextu reforem zdravotnických systémů. Současně je věnována pozornost mezinárodním zkušenostem ve schématech financování standardu a nadstandardu a možným scénářům budoucího vývoje. Článek ukazuje evoluci pojetí zdravotní péče a nové problémy, které v této souvislosti vznikají.

Problematikou daňovej harmonizácie a daňovej konkurencie sa Európska únia zaoberá intenzívne od svojho vzniku. Na začiatku integračného procesu sa riešili otázky harmonizácie v oblasti daní, daňových štruktúr a daňových sadzieb. Členské krajiny našli kompromis len v oblasti nepriamych daní. Oblasť priamych daní je komplikovaná, pretože časť členských krajín odmieta zásahy do svojho daňového systému. Cieľom predkladanej štúdie bolo zistiť závislosť daňovej konkurencie a daňového zaťaženia krajín EÚ na základe regresnej analýzy a analyzovať vybrané argumenty v prospech a proti daňovej konkurencii v oblasti priamych daní.

Článek se zabývá zkoumáním vlivu vyspělosti ekonomiky na zaměření aktivit klastrových organizací. Základem pro zpracování tohoto výzkumu bylo získání dat z rozsáhlého vzorku klastrů působících ve vyspělých ekonomikách a klastrů ze zemí Visegrádské skupiny (V4). V rámci výzkumu bylo testováno, zda odlišnosti v zaměření a realizaci aktivit klastru v různě vyspělých ekonomikách nejsou ovlivněny také přístupem managementu klastrů nebo stářím klastrů. Výsledky potvrdily, že výběr aktivit klastrů a jejich realizace mohou být odlišné v návaznosti na vyspělost ekonomiky, i pokud se klastry nacházejí ve stejné fázi životního cyklu a přístup managementu klastrů k aktivitám, které přispívají k úspěšnému rozvoji klastrů, je podobný.

Príspevok sa zaoberá závislosťou medzi primeraným ziskom a rizikom v rámci poskytovania hromadnej osobnej dopravy. V prvej časti príspevok analyzuje požiadavky na stanovenie primeraného zisku podľa súčasne platných predpisov a taktiež analyzuje súčasné stanovenie primeraného zisku v zmluvách pri zabezpečení dopravnej obslužnosti. Primeraný zisk je často stanovený v percentuálnej výške z nákladov. Ďalšia časť príspevku obsahuje analýzu rizík, ktoré ovplyvňujú primeraný zisk. Riziká sú rozdelené na dve skupiny: nákladové a výnosové riziká. Príspevok popisuje možnosti rozdelenia rizík medzi zmluvné strany zabezpečenia dopravnej obslužnosti. V ostatnej časti príspevku je definovaný vzťah medzi primeraným ziskom a rizikom v hromadnej osobnej doprave.