Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článek se zabývá problematikou záhady rizikové prémie na kapitálovém trhu v rámci modelu stochastického diskontního faktoru. Představuje Hansenovy-Jagannathanovy meze, které využívá pro zachycení záhady rizikové prémie a následně jako prostředek pro testování několik specifikací užitkových funkcí, které mají potenciál problém rizikové prémie řešit. V článku jsou použity tři funkce užitku: funkce užitku s konstantním parametrem relativní averse vůči riziku, funkce užitku s tzv. zvykovým chováním a Epsteinova-Zinova funkce užitku. Problém je analyzován z pohledu kapitálových trhů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Výsledky analýzy se mezi uvažovanými zeměmi liší, takže není možné předpokládat univerzální řešení problematiky záhady rizikové prémie. Obecně lze shrnout, že uvedené alternativy funkce užitku nepředstavují řešení záhady rizikové prémie v rámci zkoumaných zemí.

Vplyv recesie na štruktúru zamestnanosti bol odlišný v každej fáze recesie (a pri oživení po recesii). Zdá sa byť správny predpoklad našej skoršej analýzy (na ktorú článok nadväzuje), že v skorej fáze recesie už bolo možné zaznamenať významné štruktúrne zmeny v zamestnanosti, ale tie boli ešte ďaleko od svojej konečnej podoby. V neskorších etapách sa podoba a intenzita štruktúrnych zmien výrazne zmenila. Recesia posilnila pozíciu najvyššie vzdelaných pracovníkov na úkor segmentu najmladších pracovníkov, vo svojej skorej fáze si vyžiadala ďalšiu expanziu samozamestnávania na úkor závislej práce. Recesia v niektorých prípadoch posilnila štruktúrne zmeny v zamestnanosti, ktoré boli prítomné už aj pred recesiou (rozmach samozamestnávania, nárast podielu terciárne vzdelaných osôb), v iných prípadoch priniesla nové štruktúrne zmeny (nárast proporcie práce na kratší čas). Výraznejšie boli také prípady, keď recesia posilnila štruktúrne zmeny, ktoré boli v miernejšej forme prítomné už aj pred jej začiatkom. Recesia im dodala novú razanciu.

Článek pojednává o vzájemném vztahu chudoby a nákladů domácností na bydlení. Hlavním použitým konceptem finanční dostupnosti bydlení je tzv. reziduální příjem, definovaný jako disponibilní příjem domácnosti po zaplacení nákladů na bydlení. Tento koncept je kombinován s konceptem relativní příjmové chudoby definované Eurostatem. Dle zjištění autorů jsou nejvíce ohroženy chudobou domácnosti žijící v nájemních bytech. Koncepty chudoby jsou aplikovány s ohledem na zjištění dopadů probíhající deregulace nájemního bydlení v České republice. Pozornost je tak zaměřena na měnící se výši nájmů a její vliv na počet domácností, které jsou ohroženy chudobou. Dopady deregulace nájemného jsou predikovány pomocí mikrosimulačního modelování s využitím mikro dat šetření EU-SILC pro Českou republiku. Dle autorů lze předpokládat, že v důsledku deregulace nájemného počet domácností ohrožených chudobou po skončení deregulace významně vzroste. Autoři kvantifikují počet domácností ohrožených chudobou mezi roky 2008 – 2012 a diskutují faktory, které situaci v uvedených letech ovlivňují.

Hlavným cieľom predkladaného príspevku je analyzovať relatívnu efektívnosť v slovenskom bankovníctve. Príspevok sa zameriava na analýzu 206 pobočiek vybranej slovenskej komerčnej banky počas roku 2010 prostredníctvom DEA modelov. V závere sa pozornosť venuje otázke, či externé ekonomické prostredie vplýva na výkonnosť bankových pobočiek.

Príspevok sa zaoberá skúmaním nezameniteľnosti investícií a jej vplyvom na povahu vzťahu medzi investíciami a rizikom. Uskutočnená empirická analýza vychádza z prieskumu uskutočneného formou dotazníka 53 dodávateľov komponentov pre automobilový priemysel v SR v roku 2011. Jej výsledkom je získanie podporného dôkazu pre tvrdenie, že riziko je negatívne spojené s investíciami analyzovaných spoločností, čo platí aj za prítomnosti nezameniteľnosti investícií. Rovnako i ďalšie zisťovanie vzťahu investície – riziko a úlohy nezameniteľnosti potvrdilo hypotézu, že toto negatívne spojenie medzi investíciami a rizikom sa zvyšuje so stupňom nezameniteľnosti. Stupeň nezameniteľnosti investícií teda má vplyv na efekt, ktorý má riziko na investície.