Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článok skúma investičné správanie Slovákov. Údaje zo Slovenského prieskumu investičného správania sú analyzované metódou modelovania štrukturálnych rovníc. Správanie respondentov vo dvoch vzorkách prieskumu (základná vzorka populácie a vzorka sofistikovaných investorov) je ovplyvnené podobnými determinantami. Tolerancia k riziku, emócie a fáza životného cyklu vysvetľujú významnú časť variancie v investičných rozhodnutiach.

Autor charakterizuje ekonomiku jako záměrnou společenskou aktivitu, která organismy, přírodní struktury a procesy vytrhuje z přirozené souvislosti (z přírodního řádu), upravuje je a orientuje je jiným směrem: k uspokojování lidských potřeb a zájmů, a proto i k přeměně přirozeného prostředí Země na prostředí kulturní. Obhajuje objektivní existenci evolučně vytvořené hodnoty přírody a principiální nadřazenost přirozeně vytvářených hodnot nad uměle vytvářenými hodnotami kulturními. V devíti komentovaných bodech vymezuje místo ekonomiky v kultuře a kultury v přírodě. Z pozice evoluční ontologie kritizuje ideu hospodářského růstu a omyl přírodních zdrojů.

Príspevok prináša pohľad na niektoré zmeny v zamestnanosti v skoršom štádiu ekonomickej recesie (po približne troch štvrťrokoch jej trvania). Zaoberá sa rolou samozamestnávania a rolou vzdelanostnej úrovne. Pokles zamestnanosti v priebehu recesie je výrazne diferencovaný. V skoršom štádiu recesie bol pokles počtu zamestnancov na Slovensku sprevádzaný silným rozmachom samozamestnávania. Tento proces bol k kontradikcii s tendenciami vo väčšine krajín EÚ. Dopad recesie na rôzne kategórie zamestnaných bol diverzifikovaný: počet zamestnaných s nižším stupňom vzdelania významne klesol, pritom počet zamestnaných s terciárnym stupňom vzdelania stúpol (aj napriek výraznému poklesu HDP). Táto tendencia bola porovnateľná s tendenciami v štruktúre zamestnanosti vo viacerých krajinách EÚ, ale na Slovensku bola výraznejšia. Obe zmienené tendencie v štruktúre zamestnanosti sú sprievodnými javmi tvorivej deštrukcie, ale sú spojené aj s rizikami pre spoločnosť.

Koncept konkurenceschopnosti se v současné době stal určitým moderním měřitelným územ, jež je užíván a přijímán širokou veřejností, přičemž definovat a objasnit ho není nikterak jednoduché a jednoznačné. V průběhu 90. let se v České republice etablovala řada typů rozvojových zón a tyto se staly skutečnými fenomény dnešní doby. V souvislosti s těmito skutečnostmi je hlavním cílem příspěvku zhodnocení konkurenceschopnosti rozvojových zón, jednak na základě tvrdých statistických dat, ale zejména interpretací výsledků vlastního šetření v zónách po celé České republice. Regionálně-ekonomický přístup se zde snažíme provázat s moderním pojetím klasické lokalizační teorie.

Vysvětlení krátkodobých fluktuací přílivu přímých zahraničních investic (FDI) pomocí měnového kurzu je založeno na předpokladu, že zahraniční investor dosáhne nižších nákladů při oslabení měny hostitelské země. Dynamika tohoto procesu vede k formulaci závislosti FDI na vyšších momentech měnového kurzu. Odpovídající techniky pro práci s panelovými daty jsou krátce rekapitulovány a následně aplikovány. Teoretické předpoklady jsou ověřeny na údajích o čtyřech středoevropských ekonomikách.

Koncepcia good governance v súčasnosti predstavuje jednu z najaplikovanejších koncepcií sledujúcich zlepšenie správy vecí verejných. K tejto implementácii nedochádza iba v krajinách, ktoré sa sami definujú ako demokratické, ale aspoň k čiastočnej implementácii dochádza prakticky celosvetovo. Tento jav je následkom tlaku rôznych nadnárodných a medzinárodných subjektov (vrátane Svetovej banky, Organizácie spojených národov, Medzinárodného menového fondu, Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj alebo Európskej únie), ktoré svoju podporu podmieňujú práve implementáciou koncepcie good governance, prípadne aspoň niektorých jej prvkov. Napriek tomu ide stále o rozporuplnú koncepciu, ktorá vyvoláva mnoho otáznikov a to nielen u ľudí z praxe, ale aj u rôznych teoretikov. Hlavný cieľ tohto príspevku je orientovaný na túto skutočnosť. Autor poukazuje na vývoj koncepcie a následne vyberá kritické prístupy a pripomienky, ktoré poukazujú na slabé stránky či nejasnosti, ktoré sa viažu k tejto koncepcii.