Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Příspěvek představuje hodnocení regionální konkurenceschopnosti vybraných 85 regionů Evropské unie. Regiony jsou analyzovány na úrovni NUTS 2 a reprezentují 6 členských zemí Evropské unie (Česká republika, Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko). Výsledné faktory konkurenceschopnosti (Faktor kvality pracovních sil a inovací, Faktor trhu práce, Faktor ekonomické výkonnosti, Faktor infrastruktury) byly zkonstruovány užitím faktorové analýzy a vypočtené faktorové skóre bylo dále využito k mnohorozměrné regionální klasifikaci. Výsledkem klasifikace užitím shlukové analýzy a klasifikačního stromu jsou skupiny regionů lišící se úrovní sledovaných charakteristik konkurenceschopnosti.

Ekonomické (tržní) nástroje, tj. poplatky, daně a obchodovatelná povolení, jsou v současnosti významnou součástí politiky životního prostředí. Měly by však být navrhovány a zaváděny tak, aby bylo možné hodnotit jejich environmentální účinnost a ekonomickou efektivnost. V post-komunistických zemích jsou kvůli krátké historii ekonomických nástrojů tato hodnocení prováděna jen zřídka. Článek se proto zabývá metodikou hodnocení 3E používanou OECD a představuje výsledky její aplikace na ekonomické nástroje v ČR se zaměřením na poplatky za znečištění ovzduší.

Stať sa venuje analýze postavenia a významu zemného plynu pre celkový vývoj svetového hospodárstva, na príklade EÚ. Stotožňuje sa s názorom, že v nadväznosti na rýchle vyčerpávanie všetkých ostatných energetických zdrojov predstavuje dôležitú alternatívu, ktorej dispozičné rezervy by mohli pomôcť uspokojiť do značnej miery energetické potreby EÚ. Autori analyzujú hlavné prvky, ktoré jeho ekonomickú využiteľnosť determinujú: štruktúru a objem ťažby i spotreby, špecifiká pri jeho predaji a tvorbe cien. Zvýrazňujú odlišnosti od obchodovania s ropou, ako aj jeho stále významnejšiu pozíciu v produkcii elektrickej energie a tepla. Ako najefektívnejšiu cestu zabezpečenia energetických potrieb únie vidia koordináciu jej energetickej politiky a posilnenie negociačnej pozície voči najväčším dodávateľom zemného plynu.

Cílem tohoto dokumentu je modelování předpokládaných socio-ekonomických dopadů jednotlivých scénářů boje proti chřipkové pandemii a jejich vlivu na ekonomiku a úmrtnost na Slovensku.V porovnání s podobnými studiemi publikovanými v minulosti ( např. Van Genugten et al. 2003) , je náš přístup rozdílný. Zatímco publikované studie vycházejí již od samého počátku s předpokládanými hodnotami údajů , my jsme zacházeli s údaji i parametry modelu jako s náhodnými proměnnými. Výsledky v podobě pravděpodobnostních rozložení a jejich parametrů ( očekávaných hodnot a tolerančních intervalů) jsme získali stochastickou Monte Carlo simulací náhodných vlivů na 5,400,000 obyvatel Slovenska. Analyzovali jsme celkem šest scénářů boje proti pandemické chřipce. Porovnávali jsme celkové náklady na léčbu , počet úmrtí , stejně jako společenské náklady zahrnující i úmrtí

Research on national innovation system has increased noticeably in recent years. However, while some literature is available on technology management, little information is available on social capital. Similarly, the study on social capital has been mounting steadily, but little work is available on national innovation system. Thus, this work used the reports of World Bank and World Value Survey, applying the linear structural relation model to consider this relationship between the social capital and national innovation system. Overall, the results found that the innovation seem a collective achievement embedded with other social activities, and that the social capital like a catalyzer helps the collective innovation and economic productivity. Thus, this work suggests that every country should recognize that economy was closely embedded with social structure, and that should enrich the social capital to improve the performance of national innovation system and economic productivity.