Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This paper examines the long-run (cointegrating) relationship between real consumption, real disposable income, real net financial wealth, real housing wealth, and uncertainties in future income (income uncertainty) and the rate of return on accumulated financial wealth (capital uncertainty) for a panel of 12 euro area countries. Using proxies for the unobservable housing wealth and income and capital uncertainty, we show that such a relationship does exist, but it is not homogenous for the euro area as a whole. Real disposable income and real net financial wealth are the main determinants of real consumption for the PIIGS (Portugal, Italy, Ireland, Greece, and Spain) and non-PIIGS (Austria, Belgium, Finland, France, Germany, Netherlands, and Slovenia) euro areas. Income and capital uncertainties are negatively associated with real consumption, but only in the PIIGS euro area.

Specifický model spolupráce zvaný Triple-helix zahrnující univerzity, průmyslové podniky a veřejný sektor napomáhá efektivní tvorbě inovací, a proto je v stále v centru vědecké pozornosti. Tato institucionální vzájemná závislost subjektů přispívá k rozvoji lidského kapitálu podniků a dalších zúčastněných organizací, umožňuje realizaci win-win strategií, podporuje posilování konkurenceschopnosti a tím i ekonomicko-sociálního rozvoje regionů. Blízkost subjektů výrazně urychluje tvorbu a akvizici nových poznatků a uplatnění výsledků akademického výzkumu v praxi. To přispívá k posilování absorpční kapacity podniků a zdůrazňuje význam znalostí a spolupráce v inovační tvorbě. V příspěvku jsou zkoumány faktory, které ovlivňují spolupráci podniků s univerzitami a vládními výzkumnými institucemi v České republice a na Slovensku. Vlastními logistickými regresními modely jsou analyzována data z CIS šetření provedeného Eurostatem 2010 – 2012. Výsledky analýzy ukázaly, že jak české, tak slovenské podniky vnímají svou spolupráci s univerzitami jako zásadní a prospěšně ovlivňující jejich inovační výkonnost. Bylo potvrzeno, že slovenské a české firmy jsou soběstačné, mají dostatečné zdroje a investiční prostředky nezbytné pro rozvoj výrobních kapacit, čímž je možné odůvodnit nižší ochotu ke spolupráci.

Tento článek se zabývá faktory ovlivňujícími výši měnových bazických přirážek, které byly historicky blízké nule, ale od počátku finanční krize se významně rozšířily. Mezi často uváděné vysvětlení patří zvýšené kreditní a likviditní riziko nebo změny v nabídce a poptávce po likviditě v různých měnách. Měnové bazické přirážky se ale zřejmě mohou zvýšit i nad úroveň vysvětlitelnou těmito faktory. Studie navrhuje řadu možných tržních proměnných vysvětlujících změny EUR/USD bazických přirážek a prostřednictvím vhodných regresních a kointegračních modelů analyzuje jejich významnost ve třech nedávných klíčových obdobích vývoje na finančních trzích. Jako nejvýznamnější se ukazují ukazatele krátkodobého a dlouhodobého kreditního rizika finančního sektoru EU a v menší míře obdobné ukazatele pro finanční sektor USA. Mezi další významné faktory pro krátkodobé bazické přirážky patří tržní volatilita, pro dlouhodobé přirážky vývoj kurzu EUR/USD a do jisté míry i změny bilančního poměru Fed/ECB.

Štúdia sa zaoberá empirickým pohľadom na zmeny v edukačných vzorcoch na Slovensku, z pohľadu priestorového i štruktúrneho. Založená je na údajoch troch posledných populačných cenzov 1991, 2001, 2011. Tieto údaje predstavujú dobrú základňu pre takýto empirický výskum. Regionálny pohľad je realizovaný na úrovni LAU-I, teda na úrovni okresov. Z pohľadu teórie je práca ukotvená v intenciách niektorých demografických resp. sociologických teórií, zahŕňajúc i Teóriu druhého demografického prechodu. Štúdia sa pokúša vysvetliť rozdiely vo fázovaní ekonomickej aktivity vo vzťahu k (meniacim) sa edukačným komponentom životného cyklu, čo súvisí aj so zmenami, posunmi reprodukčnej stratégie (teda z pohľadu demografického). Výskum sa pokúša originálnym spôsobom skombinovať mieru participácie na trhu práce z hľadiska cenzových kategórií ekonomickej aktivity a tiež vo vzťahu k veku, porovnávajúc posledné tri cenzy.

Zdravie človeka je súčasťou formovania ľudského kapitálu, ktoré je vzájomne prepojené s ďalšími komponentmi, so vzdelaním, s príjmami, typom práce, profesiou, vekom, sociálnym statusom, atď. Empirické skúsenosti pri zisťovaní efektívnosti ľudského kapitálu potvrdzujú významnosť vzťahu medzi zdravím a príjmom jednotlivca. Stať prezentuje výsledky výskumu medzi zdravím a budúcim príjmom jednotlivca, ide o expertný odhad dôsledkov zmien v príjme pri zmenených podmienkach zdravia. Zvláštna pozornosť je venovaná analyzovaniu ukazovateľov zdravotného stavu na základe vybraných premenných, ktoré sú rozhodujúce z pohľadu objektívnosti pre získanie správnych výsledkov simulácie. Výsledky potvrdzujú, že dobré zdravie je faktorom pozitívne ovplyvňujúcim budúci príjem jedinca.