Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Příspěvek se věnuje příjmům českých domácností, především z hlediska jejich úrovně a mobility, a zabývá se vzájemnými odlišnostmi mezi jednotlivými typy obcí. Zdrojová data byla převzata z šetření SILC v letech 2007 až 2010. Za ukazatel příjmů byly vybrány čisté roční peněžní příjmy vztažené k velikosti domácnosti (vyjádřené počtem spotřebních jednotek). Z hlediska úrovně příjmů existuje v každém roce významný rozdíl mezi hlavním městem a ostatními typy obcí. Riziko monetární chudoby domácností se pohybuje kolem 6 % a mezera chudoby okolo 20 %. Pravděpodobnost úniku ze skupiny s nejnižšími příjmy roste ze 42 % v období dvou let na 80 % v období čtyř let. Domácnosti hospodařící trvale pod hranicí chudoby se skládají převážně z nezaměstnaných a důchodců, jsou typické nižším stupněm vzdělání – a jejich příjmy ze tří čtvrtin závisejí na sociálních příjmech, přičemž možnosti zvýšení příjmu jsou omezeny zejména u domácností důchodců.

Príspevok sa zaoberá postavením slovenskej ekonomiky v globálnych hodnotových reťazcoch, zameriava sa predovšetkým na implikácie plynúce z vertikálnej špecializácie do tvorby pridanej hodnoty a zamestnanosti. Zvláštnu pozornosť venuje trom najvýznamnejším exportným odvetviam – dopravným prostriedkom, elektrickým a optickým zariadeniam a výrobe kovov a kovových výrobkov. Pri analýze sa využil multiregionálny input-output model a údaje zo Svetovej input-output databázy (WIOD), pokrývajúce obdobie 1995 – 2009. Výsledky ukazujú, že slovenská ekonomika má jednu z najvyšších mier vertikálnej špecializácie vo svete. A to predovšetkým v prípade exportu dopravných prostriedkov, dôsledkom čoho je prekvapujúco nižší význam tohto odvetvia z pohľadu tvorby pridanej hodnoty a zamestnanosti pre slovenskú ekonomiku v sledovanom období ako v prípade elektrických a optických zariadení a kovov a kovových výrobkov.

Systém jednodňovej chirurgie na Slovensku sa využíva už niekoľko rokov, ale komplexná analýza jeho funkčnosti dosiaľ nebola zrealizovaná. Na zhodnotenie súčasného stavu bola vytvorená expertná skupina, ktorá identifikovala silné a slabé stránky, príležitosti a hrozby (SWOT), umožňujúce konštrukciu viac¬úrovňovej SWOT analýzy na zhodnotenie stupňa funkčnosti/viacfunkčnosti systému. Celková hodnota slabých stránok (W = 4,9176) prevažovala nad celkovou hodnotou silných stránok (S = 4,7929), pričom ceková hodnota príležitostí (B = 108) prevažovala nad celkovou hodnotou hrozieb (R = 71). Systém jednodňovej chirurgie môžeme zhodnotiť ako funkčný, ale jeho jednotlivé komponenty nie sú správne nastavené. Základnými bariérami jej rozvoja sú finančné prekážky, sprevádzajúce demotivujúcou úhradovou politikou, pričom sú nevyhnutné ďalšie investície do nedostatočnej a citlivej infraštruktúry. Z uvedeného dôvodu je žiaduce venovať veľkú pozornosť systematickej analýze dát, ako aj spätným väzbám od všetkých subjektov systému tak, aby boli k dispozícii validné argumenty na realizáciu systémových zmien.

Článek se zabývá možnými vazbami mezi decentralizací a ekonomickými nerovnováhami v evropských zemích. Pro měření ekonomických nerovnováh byly vybrány dva indikátory: indikátor rozptylu (disperze) regionálního HDP na obyvatele jako reprezentant vnitřních výkonnostních disbalanci (měří rozdíly v ekonomickém rozvoji mezi regiony v evropských zemích) a multidimenzionální index nerovnoměrného lidského rozvoje jako reprezentant nerovnosti v rozdělování bohatství v zemích. Provedená analýza prokázala slabou vazbu mezi testovanými proměnnými. Decentralizace nepatří mezi silné faktury ovlivňující ekonomické nerovnováhy. Přes tuto slabou vazbu je však možné říci, že decentralizace je vice spojena s rozdíly v ekonomické výkonnosti než s rozdíly v distribuci bohatství.

This article examines the effects of research and development (R&D) spend-ing on merchandise export by low, medium-low, medium-high, and high technological intensity of the products between OECD countries by panel data econometric approaches using a gravity model. R&D spending is positively associated with merchandise exports, particularly for high technological intensity products in exporting countries. R&D spending can contribute to offsets the effect of distance on merchandise export, except for low technological intensity products. R&D spending fostered catching-up in merchandise export from developing to developed OECD countries in each technological intensity of the products, particularly for high and medium low technological intensity of the products and served in successful import penetration in medium-high and medium-low technological intensity of the products. R&D spending can play important role in strategies of export-oriented industrialization by a shift of merchandise exports towards higher technological intensity of the products and in successful import penetration.