Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Hodnotíme rozsah, v jakém státní podpora stavebního spoření, velký výdajový vládní program v České republice, dosahuje jednoho ze svých deklarovaných cílů, a to podpory spoření českých domácností. Za využití detailních dat o investicích a úsporách na úrovni jednotlivých domácností identifikujeme domácnosti, jejichž úspory jsou podle všeho neovlivněny státní podporou stavebního spoření. Alespoň 44 % z celkových výdajů na státní podporu je získáno domácnostmi, na jejichž úspory to nemá vliv a celých 9.6 % dokonce podporuje půjčování oproti deklarovanému spoření. Dále odhadujeme, že nanejvýš 19 % domácností zvýšilo své úspory kvůli státní podpoře. Také hodnotíme distribuční dopady státní podpory stavebního spoření, které jsou celkově regresivní, zvlášť pak pro nejchudší podíl českých domácností.

V našem článku se soustředíme na metodologii kvantifikování kreditního rizika. Demonstrujeme, že současné regulatorní standardy jsou přinejmenším nedokonalé. Zobecněním dobře známého KMV modelu, na kterém je částečně založen Basel II, stavíme model obsahující dynamiku společného faktoru, který ovlivňuje aktiva dlužníka a který v našem modelu nemusí sledovat normální rozdělení. Na historických poměrech delikvencí hypotečního portfolia ukazujeme, jak mohou být odhadnuty parametry našeho modelu. Přinášíme statistickou evidenci, která dokazuje, že model obsahující jiné než normální rozdělení je daleko vhodnější a že předpoklad normálně rozdělených rizikových faktorů může být nebezpečné. Zvláště v průběhu volatilních časových úseků podobných současné krizi může metodologie založená na normálním rozdělení podceňovat dopad změn ve chvostových ztrátách způsobených podkladovými rizikovými faktory.

Tento článok je zameraný na problematiku znalostí a inovácií v sektore informačno-komunikačných technológií (IKT). Hlavným výskumným problémom bolo preskúmanie tvorby znalostí a inovácií v sektore IKT vo vybranom regióne Slovenska (bratislavský región). Sektor IKT v SR sa vyznačuje pozoruhodnou dynamikou v tvorbe znalostí a inovácií. Nové znalosti a inovácie zohrávajú dôležitú úlohu v konkurencieschopnosti IKT firiem v globálnom svete. Tvorbu znalostí a inovácií v sektore IKT sledujeme na príklade prípadovej štúdie bratislavského regiónu, ktorý je najvýznamnejšou lokalitou odvetvia IKT na Slovensku. Osobitne sa venujeme vývoju sektora IKT v tomto regióne, typom znalostí a expertíz v sektore IKT, kanálom na tvorbu znalostí a inovácií, teritoriálnym aspektom tvorby znalostí a inovácií.

Národné ekonomiky hľadajú prostriedky, ktorými dokážu stabilizovať svoju výkonnosť a zabezpečiť kontinuálny ekonomický rast. Inovačné prostredie, ktoré podporuje inovačnú aktivitu podnikov, dokáže stimulovať podniky k zvýšenej výkonnosti a hľadaniu nových podnikateľských príležitostí. Strategické inovácie a kontinuálny inovačný proces sú determinantom tvorby udržateľnej konkurenčnej výhody. Autori na základe výsledkov empirickej štúdie preukazujú kauzálnu súvislosť medzi implementáciou princípov manažmentu znalostí a inovačnou kapacitou podniku. Dokazujú tak existenciu kauzálneho nexusu medzi zmenou orientácie podniku na učiaci sa podnik a udržateľnou konkurenčnou výhodou. Manažment znalostí tak možno označiť za podstatný determinant udržateľnosti konkurencieschopnosti podniku.

Súčasná globálna hospodárska kríza je špecifická v mnohých aspektoch. Jedným z kľúčových je kumulácia viacerých krízových javov v tom istom časovom úseku (virtualizácia finančného sektora, globalizačné vplyvy, polarizácia bohatstva a chudoby v spoločnosti, obrovský nárast morálneho hazardu, ale i život nad pomery, dlhová kríza, nárast výdavkov na zbrane, vojny, následky klimatických zmien atď.). Proces globalizácie významne modifikoval pozíciu a možnosti národných vlád i ekonomík. Teória i prax síce hovoria o globalizácii, ale reálne teória i prax zostali viazaná na národnú úroveň. Etický rozmer, potlačenie korupcie, odstránenie neefektívnosti verejného sektora, ale i nové formy regulácie sú nevyhnutným základom riešenia problémov.