Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This study offers a new perspective on the debate concerning inflation convergence in the Euro Area. A new pair-wise unit root testing procedure advocated by Pesaran (2007) is employed on all possible bivariate consumer price index differentials. Evidence in favour of long-run convergence is confirmed where the fraction of rejections in favour of stationarity exceeds the size of the individual tests. We find evidence of long-run inflation convergence across the EU though the speed of convergence is lower for current non-Euro Area countries.

The article contributes to the existing empirical evidence on the impact of the macroeconomic environment on retail prices dynamics by using panel estimates to explain inflation in Slovenia after the introduction of the euro. We evaluated the impact of diesel fuel prices, food prices on the world market, GDP, the bank loans to the private sector, import prices, the earnings of major merchants and the production prices for retail prices of alimentary products. The earnings of major merchants, import prices and GDP growth contributed significantly to the incline of the retail prices in the first period observed. While, the results of the empirical analysis state that the cause of increased incline of the retail prices of alimentary products after May 2007 can be attributed, mostly to the earnings of major merchants, volume of credit, world food prices, the price of diesel fuel and import prices. The impact of producers' prices was insig-nificant in both periods observed.

This paper looks at the effects of foreign aid on alleviating regional (cross-country) income disparity. While foreign aid is designed to help countries finance the gaps between savings and investment, the results so far seem to indicate that foreign aid has not played any major role to generate accelerated economic growth and a subsequent relief in regional disparity. Nonetheless, there are cross-country and cross-regional differences when it comes to effective use of foreign aid. In this respect, while the data for emerging economies reveal some positive effects for regional growth, for most of the developing regions, foreign aid contributed little to change not only trends in regional disparity but also the overall economic landscape of the countries under investigation.

Pri prekonávaní dôsledkov hospodárskej krízy a naštartovaní pokrízového hospodárskeho rastu bude musieť podnikateľský sektor prejsť veľmi náročným adaptačným procesom. Štúdia sa preto orientuje na jeho charakteristiku a to z dvoch hľadísk. V jej prvej časti sa skúma pozícia zahraničím kontrolovaných podnikov (ZKP) v porovnaní s národne kontrolovanými podnikmi – domácimi podnikmi (DP). Zisťujú sa diferencie v ich pozícii v ekonomike a v ich výkonnostných parametroch, pričom sa osobitná pozornosť venuje spracovateľskému priemyslu, v ktorom majú ZKP kľúčovú pozíciu. Veľkú časť domáceho podnikateľského sektora tvoria zrejme malé a stredné podniky (MSP). Druhá časť štúdie sa preto orientuje na MSP v porovnaní s veľkými podnikmi. V štúdii sa upozorňuje aj na metodické problémy so získavaním medzinárodne porovnateľných štatistických informácií pre obe analýzy.

Výkon ekonomiky jako celku je víc než prostým součtem výkonů jejích jednotlivých součástí – regionů. Zkoumání regionální výkonnosti by však přesto nemělo být pouze okrajovou záležitostí, zejména mají-li regiony (NUTS-3, resp. LAU-2) legislativně uloženou povinnost pečovat o rozvoj svého území. Je proto nezbytné jednak poznat obecné i specifické jevy a procesy ovlivňující fungování daného regionu a jednak mít k dispozici dostatek relevantních informací. V podmínkách konkrétního regionu se jedná o využití např. teoretických přístupů k hospodářskému růstu na straně jedné a empirických dat o situaci v regionu a jejích změnách na straně druhé, přičemž vzniklý synergický efekt by neměl zůstat opomenut aktéry regionálního rozvoje na konkrétních úrovních.