Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

This paper supplements a strand of research on sectoral employment responsiveness to changes in sectoral value-added. The methodology is based on the employment version of the first-differenced Okun’s equation, which is further developed to (i) complement limited empirical evidence on gender- and age-specific employment elasticity; (ii) analyse differences across economic sectors; and (iii) examine the non-linear impact of output growth on employment. Empirical estimates are based on EU28 data from 2008 to 2020 for four main economic sectors and their subsectors according to the NACE classification. Results show that the services significantly differ from other sectors – the positive growth of value-added increases the sector’s employment in all labour force groups, except the youth employment, and the output decrease is not followed by a decline in employment. In all other sectors, we observe the jobless growth phenomenon.

Considering the importance of technology for industrial structure upgrading, especially under the impetus of the fourth industrial revolution, the paper examines the impact of technology importation on industrial structure upgrading in 31 Chinese provinces from 2002 to 2020. It also emphasises the moderating role of institutional environment based on two dimensions of industrial upgrading. The findings indicate that technology importation has a positive effect on industrial advancement; however, its impact on industrial rationalisation is not significant. A higher-quality institutional environment can indirectly contribute to the impact of technology importation on industrial upgrading. Finally, the effects of technology importation and institutional environment on industrial upgrading vary with regions, and there are also differences in the moderating effects of different aspects of institutional quality. Therefore, the article suggests that technology should be introduced according to the institutional environment of different regions, and the government should develop personalised industrial upgrading strategies.

Inovace představují důležitou součást udržitelné společnosti a jsou předpokladem dlouhodobé konkurenceschopnosti organizací. Pomocí kontinuálních inovací lze podporovat udržitelnost organizací, jež představuje důležitou oblast každé organizace i celé společnosti. Cílem článku je identifikovat hlavní zdroje inovací podporující udržitelnost a konkurenceschopnost v oslovených organizacích. Studie je založena na kvantitativním a kvalitativním výzkumu (dotazníkové šetření n1 = 183; focus group n2 = 5), přičemž byly využity nástroje deskriptivní statistiky a faktorové analýzy metodou hlavních komponent. Z výsledků vyplynulo, že hlavními zdroji inovací jsou zainteresované strany účastny v prodejním řetězci, primárním i aplikovaném výzkumu, v inovačních programech zaměřených na zaměstnance i zákazníky a benchmarkingu.

Finanční stabilita je v posledních letech v centru pozornosti výzkumníků i regulátorů. Neexistuje však jednotný přístup k měření finanční stability pojišťoven. Cílem tohoto článku je sestavit souhrnný index finanční stability pro pojišťovny a aplikovat index na české komerční pojišťovny. Index finanční stability je zkonstruovaný a aplikovaný zvlášť pro pojišťovny, které převážně poskytují životní a neživotní pojištění. Index finanční stability se zaměřuje na pět oblastí. Výsledky článku ukazují, že pojišťovny specializované na určitý produkt neživotního pojištění jsou finančně stabilnější. Z výzkumu vyplývá, že vývoj pojišťoven byl ovlivněn organizačními změnami a ekonomickými změnami. Výsledky ukazují, že v období 2004 – 2019 nevykazovaly zkoumané pojišťovny žádné problémy z hlediska finanční stability.