Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Tato studie navrhuje model systému včasného varování složeného z makrofinančních a firemních ukazatelů, které by mohly pomoci předvídat potenciální finační obtíže v evropském pojišťovacím sektoru. Finanční obtíže jsou definovány jako období, ve kterých ceny akcií pojišťoven padají a současně CDS spready prudce rostou. Model je odhadnut pomocí vzorku 36 pojišťoven, které jsou kótovány na finančních trzích. Na základě binomické logitové specifikace panelu s fixními efekty, naše empirické výsledky naznačují, že ekonomické přehřívání, které by se mohlo projevit vysokým ekonomickým růstem, inflací a úrokovými sazbami, má negativní dopad na stabilitu pojišťovacího sektoru. Na úrovni firem zvyšuje pravděpodobnost výskytu finančních obtíží pokles návratnosti aktiv a účetní hodnoty nebo zvýšení provozních nákladů.

Příspěvek prezentuje empirické vyhodnocení vztahu mezi některými ukazateli finanční stability a ekonomickým výkonem. Zaměřuje se na členy Eurasijského ekonomického svazu. Vzhledem k určitým datovým omezením byla uplatněna dynamická panelová analýza. Jako důležité ukazatele finanční stability jsou vyhodnoceny především nevýkonné úvěry a rovněž poskytnuté soukromé úvěry a likvidní rezervy komerčních bank. Tyto výsledky jsou v souladu s mnoha studiemi zaměřenými na různé skupiny zemí. Oproti některým publikovaným závěrům není identifikována žádná nebo jen malá významnost v případě počtu poboček komerčních bank na obyvatele a poměru kapitálu a aktiv bank.

What types of market cooperation are essential for developing innovations? Is collaboration with other enterprises, clients or competitors worth it? Actual research and public debate reveal the range of the issue, whereas the subject of policies motivating private entities to create innovations is key for the national and international programs for boosting innovativeness of economies. The aim of the paper is to review the sphere of relevance of different types of market collaboration for innovativeness and to verify as well as compare their importance in European countries empirically, by applying econometric techniques. The results suggest the positive effect of cooperation on various kinds of innovation activities.

Nová inštitucionálna ekonomická teória, ktorá rozvíja koncept transakčných nákladov predpokladá kvalitné nastavenie formálnych a neformálnych inštitúcií, z dôvodu efektívne fungujúcich ekonomických systémov. Slobodné ekonomické prostredie je podmienené nižšou úroveň transakčných nákladov. Hlavným cieľom prezentovaného článku je identifikovať kombinovaný vplyv Hofstedeho kultúrnych dimenzií a Indexu ľudského rozvoja na ekonomickú slobodu, ktorá je vyjadrená Indexom ekonomickej slobody nadácie The Heritage Foundation v členských krajinách OECD. Použili sme nástroje kvantitatívnej analýzy, konkrétne korelačnú a multiregresnú analýzu. Potvrdili sme negatívny vplyv dimenzie vzdialenosti od moci (angl. power distance) a vyhýbania sa neistote (angl. uncertainty avoidance) na Index ekonomickej slobody The Heritage Foundation. Krajiny s vyššími hodnotami Indexu ľudského rozvoja dosahujú lepšie skóre v Indexe ekonomickej slobody. Na základe prehľadu literatúry a v diskusii odporúčame v ďalšom výskume riešiť otázku kultúry zrušenia (angl. cancel culture), a to v kontexte ekonomickej slobody a zároveň odporúčame jej aplikáciu v súlade s princípom subsidiarity. Význam ekonomickej slobody sa však javí pre rôzne skupiny krajín rôznorodo.

Význam organizační kultury v kontextu zabezpečení úspěchu organizace je považován za prokázaný a v návaznosti na koronavirovou krizi neustále roste. Předchozí studie se neorientovaly na roli organizační kultury v kontextu řízení lidských zdrojů a jeho aktivit se zaměřením na české organizace. Hlavním cílem předloženého článku je identifikovat aktivity oddělení lidských zdrojů (HR), které jsou primárně ovlivněny organizační kulturou zkoumaných organizací v České republice. Prostřednictvím faktorové analýzy byly identifikovány klíčové faktory související s cílem příspěvku. Výsledky ve zkoumaných českých organizacích prokázaly, že organizační kultura s ohledem na personální aktivity nejvíce ovlivňuje: interní a externí komunikace, přátelské vztahy na pracovišti a personální plánování. Výsledky také odhalily, že pouze 40 % zkoumaných organizací se zabývá organizační kulturou a 60 % organizací nepovažuje organizační kulturu za prioritu. Organizační kultura je ovlivněna průmyslem, odvětvím, trhem, počtem zaměstnanců a existencí či neexistencí personálního oddělení. Tento dokument povzbuzuje další výzkumníky, aby aplikovali a popularizovali koncepty organizační kultury při studiu managementu lidských zdrojů.