Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článok analyzuje efektívnosť aktívnych politík trhu práce (APTP) na Slovensku. Zistili sme len obmedzené dôkazy ekonomickej efektívnosti APTP na Slovensku. Kvantifikovali sme účinok APTP v porovnaní s inými faktormi pre zamestnateľnosť uchádzačov o zamestnanie. Výkonnosť APTP sa vzťahuje na množstvo externých faktorov, ako sú ekonomické cykly, počet miestnych voľných pracovných miest, diskriminácia niektorých etnických menšín a úroveň regionálneho rozvoja. Navyše kvantifikujeme efektívnosť najdôležitejších nástrojov APTP. Záverečná časť práce poukazuje na dôležitosť pretrvávajúcej demografickej premeny na modernizáciu súčasnej štruktúry APTP.

The severe material deprivation rate indicates the proportion of the population that cannot fulfil at least four of the nine needs identified as basic ones in the European conditions. Due to being an absolute measure, it is very useful for cross-country comparison. This study attempts to identify country-level factors affecting severe material deprivation rate by the use of the GEE methodology which enables to analyse correlated fractional outcome data. It is found that severe material deprivation rate is affected by such factors as: median equivalised disposable income, relative median at-risk-of-poverty gap, long-term unemployment rate, GDP per capita and share of social protection expenditure in GDP. Results reveal that GEE models with cloglog link function exhibit the best goodness of fit. Due to these models imposing non-constant marginal effects, therefore, changes of the severe material deprivation rates depend on levels of country-level factors.

Zdanění práce působí na stranu nabídky i poptávky po práci a ovlivňuje tím rozhodování zaměstnanců i zaměstnavatelů. Efekty zdanění práce mohou být protichůdné, takže výsledné vztahy zdanění práce a jiných proměnných jsou proto často nejednoznačné. Abychom popsali (odhalili) vztah mezi efektivním zdaněním práce a počtem zaměstnanců a mezi efektivním zdaněním práce a poměrem nákladů na zaměstnance k celkovým nákladům podniku, obojí při očištění od velikosti podniku a vyspělosti země, provedli jsme empirickou analýzu založenou na datech z databáze Amadeus o podnicích za 19 zemí EU, v letech 2010 – 2013. Zdůrazňujeme datově založenou diskusi o korektní specifikaci regresního modelu. Výsledky ukazují negativní vztah pro obě zkoumané závislé proměnné v průběhu celého sledovaného období.

Heteroskedasticita a multikolinearita v lineární regresi představují vzájemně propojené problémy, které se často současně vyskytují v ekonomických modelech. Cílem tohoto článku je diskutovat různé přístupy k regresnímu modelování dat, a to za přítomnosti heteroskedasticity a současně i multikolinearity. Reálný ekonomický datový soubor ze Světového ekonomického fóra zde slouží jako ilustrace jednotlivých regresních metod a celý článek tak přináší praktickou motivaci pro regresní kvantily a zejména jejich regularizovanou verzi. V tomto datovém souboru se modeluje infrastruktura cestovního ruchu ve 141 zemích jako odezva 12 charakteristik konkurenceschopnosti turistického ruchu (TTCI). Ukazuje se, že regresní kvantily a jejich lasso odhady představují vhodnější metody pro selekci proměnných než tradičnější ekonomické nástroje.

V oblasti reverzní logistiky (RL) vznikl doposud pouze omezený soubor výzkumných prací, které analyzují charakteristiky podnikového managementu vedoucího k účinné implementaci RL. Mezi mnoha faktory s potenciálem ovlivnit tuto účinnost se článek zaměřuje na znalostní management, integraci s přímými dodavateli/zákazníky v dodavatelském řetězci a rozsah plánování RL, neboť právě tyto faktory jsou v empirickém výzkumu opomenuty, a to včetně vynechání vlivu jejich vzájemných vazeb. V článku je navržen teoretický model vysvětlující působení těchto faktorů a současně je otestován na empirických datech pomocí metody strukturálního modelování. Závěry podložené údaji z 146 podniků podporují hypotézy, že zmíněné tři faktory souvisejí s účinností RL. Zpracovaná analýza podtrhuje význam dlouhodobého plánování aktivit RL a prohlubování integrace s dodavateli a zákazníky při snaze o zvýšení účinnosti RL, jinými slovy i při minimalizaci negativních důsledků vracení produktů.