Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Článok analyzuje priestorovú štruktúru vnútroeurópskych migračných tokov v obdobiach 1997 – 2004 a 2005 – 2013. Článok využíva metódy sieťovej analýzy a faktorovej a regresnej analýzy na identifikáciu hlavných determinantov priestorovej štruktúry vnútroeurópskych migrantov. Východné rozšírenie EÚ generovalo obrovské migračné toky z východnej časti EÚ do západnej a podnietilo určitú rekonfiguráciu migračnej siete. Topológia siete sa však v základe nezmenila. Sieť je aj naďalej určovaná štruktúrou „klubu bohatých“. Topológia siete je determinovaná komplexným a stabilným súborom dlhodobých inštitúcií, ako sú kultúra, jazyk a/alebo ustálené vzory medzinárodného obchodu s tovarmi a poznatkami.

V éře znalostní ekonomiky inovace nabývají stále většího významu a stávají se tak klíčovými pro většinu firem a zemí při posilování jejich konkurenčních výhod. Na druhé straně, řada zemí není schopna plně využívat jejich/svého inovačního potenciálu v rámci inovačních a podpůrných procesů. V této studii je proto využito vlastních vícenásobných regresních modelů a dat z Community Innovation Survey k porovnání tří evropských zemí – České republiky, Slovenska a Maďarska, které v posledních letech klesaly v mezinárodním srovnání konkurenceschopnosti a inovačních aktivit. Výsledky ukazují a empiricky potvrzují naše tvrzení, že je zapotřebí naleznout zdroje (drivers) inovačních aktivit, které by umožnily vznik synergií a efektů přelévání, protože vhodné zacílení „driverů“ inovačních aktivit významně ovlivňuje růst firemního obratu z inovovaných produktů, což může přispívat ke zvyšování firemní (národní) konkurenceschopnosti.

Studie se zabývá analýzou vztahu mezi velikostí firmy a jejím růstem v kontextu genderového složení vedení podniku. Dle Gibratova zákona je růst firmy náhodný proces nezávislý na její velikosti. Cílem studie je zjistit, zda potvrzení či zamítnutí platnosti Gibratova zákona může souviset s genderovým složením vedení podniku. Platnost Gibratova zákona je ověřována na datech 20 073 českých firem v období 2008 – 2013 s pomocí autoregresního modelu. Autorka studie dospívá k závěru, že genderové složení vrcholového vedení podniku není klíčovým faktorem, který ovlivňuje platnost Gibratova zákona. Platnost tohoto zákona je zamítnuta pro celý zkoumaný vzorek firem a také pro firmy vedené ženami a firmy vedené muži. Bylo také zjištěno, že ve všech případech vykazují malé firmy tendenci růst rychleji než firmy velké.

V oblasti logistiky možno za jeden z najdôležitejších problémov považovať problém rozvozu. Záujem o riešenie súvisiacich úloh je podmienený ich praktickou aplikovateľnosťou. Článok sa zaoberá synchronizáciou distribúcie počas časových období. Prezentovaný prístup je založený na riešení klasickej úlohy rozvozu, pričom sa však uvažuje so zmenou požiadaviek zákazníkov počas daných období. Cieľom je, okrem minimalizácie celkovej vzdialenosti, aj dosiahnutie stability riešenia, čo by mohlo viesť k určitému zjednodušeniu plánovania prepravy. Aj keď využitie v článku prezentovaného modelu môže viesť k čiastočnému zvýšeniu prepravných nákladov, zároveň zabezpečí väčšiu transparentnosť realizovaných trás a tým eliminuje potrebu každodennej optimalizácie. Pozitívne efekty z realizácie synchronizovaných trás tak môžu prevýšiť výhody, ktoré prináša každodenná optimalizácia.

Cílem příspěvku je odhadnout změny efektivnosti v bankovních sektorech skupiny Visegrádských zemích v období 2009 – 2013 a určit, zda banky, které patří do finančního konglomerátu, jsou více nebo méně efektivní než ostatní banky v daném bankovním sektoru. Bankovní efektivnost je odhadována použitím analýzy obalových dat a Malmquistova indexu. Výsledky článku ukazují pozitivní změnu efektivnosti během období 2009 – 2013, která byla primárně způsobena inovací, lepším managementem a technologickým růstem v bankovnictví. Byly zjištěny rozdíly mezi bankami ve finančních konglomerátech napříč Visegrádskými zeměmi. Některé banky příslušející k finančnímu konglomerátu byly méně efektivní než ostatní banky v bankovním sektoru.