Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

V článku byl analyzován dopad růstu širokých měnových agregátů na snížení rychlosti oběhu peněz, míru inflace a reálného HDP, a to na příkladu USA (1960 – 2007), eurozóny (1991 – 2007). Japonska (1960 – 2007), Velké Británie (1987 – 2007) a České republiky (1993 – 2007). Ve všech uvedených zemích růst širokého měnového agregátu měl dopad jak na vyšší míru inflaci, tak na vyšší reálný HDP, a to přibližně v poměru 1 : 1. Rychlost oběhu širokých peněz měla v eurozóně, Japonsku, ve Velké Británii a v České republice silně klesající trend. Naopak v USA rychlost oběhu širokých peněz klesala pozvolna a pokles byl volatilnější. Proto v těchto zemích s výjimkou USA existovala silná záporná závislost mezi zpožděným měnovým agregátem (o 1 rok) a rychlostí oběhu peněz. Ve všech uvedených zemích existovala silná kladná závislost mezi (i) zpožděnými měnovými agregáty a (ii) indexem spotřebitelských cen a reálným HDP.

Článek se zabývá faktory ovlivňujícími makroekonomickou nestabilitu a diskutujeme makroekonomickou a finanční kondici zemí v nových členských zemí EU ze střední a východní Evropy (SVE). Lze konstatovat, že dopady globální krize v 2008/2009 v různých zemích SVE různé a je proto přínosné tyto diference analyzovat. Jedním z faktorů je i kurzový režim dané ekonomiky – zatímco Estonsko, Litva, Slovensko a Slovinsko jsou v eurozóně, další země jsou na euro vázány. V předkládaném článku konstruujeme nový indikátor (TT index), který hodnotí úroveň makroekonomické nestability zemí SVE, skládá se ze sedmi makroekonomických ukazatelů a je spočítán pro roky 2008 a 2013.

Článek se zabývá studiem dramatických změn ve struktuře a chování slovenské ekonomiky v období přístupu Slovenské republiky do eurozóny, souběžného nástupu globální ekonomické krize a následného návratu na dlouhodobou růstovou trajektorii. Malá otevřená ekonomika Slovenska je představována nelineárním dynamickým stochastickým modelem všeobecné rovnováhy s finančním akcelerátorem. Vývoj v čase proměnných strukturálních parametrů nelineárního DSGE modelu je identifikován s využitím aproximace modelových rovnic druhého řádu pomocí nelineárního particle filtru. Analogický model byl odhadnut pro ekonomiku eurozóny. Cílem našeho příspěvku je určení nejvýraznějších změn v chování a struktuře slovenské ekonomiky ve sledovaném období. V článku rozlišujeme změny struktury specifické pro slovenskou ekonomiku a širší celoevropské trendy.

Problematika koordinace monetární a fiskální politiky je diskutována jak v zemích s nezávislou hospodářskou politikou, tak v zemích s jednotnou měnou. Cílem článku je diskutovat a empiricky odhadnout interakci monetární a fiskální politiky na Slovensku v období od 1. čtvrtletí 2000 do 2. čtvrtletí 2013, identifikovat signifikantní proměnné mající vliv na rozhodování hospodářskopolitických autorit v analyzované zemi, a vyvodit závěry ohledně sladěnosti monetární a fiskální politiky použitím herně-teoretického rámce. V příspěvku je využita vícerozměrná regresní analýza využívající metodu nejmenších čtverců (OLS). Na základě empirických zjištění lze konstatovat, že monetární a fiskální politika Slovenska se nacházejí ve vzájemném střetu. Potvrzuje se také stabilizační role fiskální politiky a problematická stabilizační role monetární politiky. Zmíněné kontrastuje ve srovnání s ostatními zeměmi Visegradské skupiny.

Inovativní podniky jsou hnacím motorem každé ekonomiky a jejich aktivity jsou bedlivě sledovány a hodnoceny ve speciálních periodikách statistických úřadů a jiných institutů zabývajících se daným tématem. Aby mohla být zachována konkurenceschopnost inovativních podniků, je nezbytné komplexně zvládat náročné metody řízení. Především projektové řízení se stává nástrojem implementace strategie. Pro úspěšný rozvoj podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu je nezbytné přitom pracovat s projektovými portfolii. Práce s projektovými portfolii i problematika multiprojektování je v současné době celosvětově řešena v četných odborných studiích prezentujících rozdílné pohledy a hypotézy svých autorů. Jak zvládá tyto náročné úkoly praxe, jak jsou jednotlivé přístupy v moderních firmách osvojeny a standardizovány a zda existuje případný prostor pro zlepšení, bylo cílem empirického výzkumu autorů článku.