Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Pre náklady spoločnej menovej politiky je dôležitá synchronizácia hospodárskych cyklov krajín V4 s eurozónou. Táto štúdia sa venuje problematike synchronizácie hospodárskych cyklov jednak priamym výpočtom krížových korelácií, jednak výpočtom krížových korelácií z prvotných impulzov, a napokon výpočtom korelácií zo zložiek produkčných medzier zo spoločných a špecifických šokov. Výsledky všetkých troch metód sa pre produkčnú medzeru v hrubých črtách zhodujú: pred rokom 2001 boli hospodárske cykly krajín V4 nesynchronizované s eurozónou (nízke alebo záporné korelácie). V rokoch 2001 – 2007 sa korelácie dostávali do kladných čísel, čo súviselo so vstupom krajín V4 do EÚ a prehlbovaním vzájomného obchodu medzi krajinami V4 a eurozónou. V období hospodárskej krízy 2008 – 2009 sa synchronizácia ešte zvýšila.

This study applies stationary test with a Fourier function proposed by Becker, Enders and Lee (2006) to test the validity of long-run purchasing power parity (PPP) to assess the non-stationary properties of the real exchange rate for seven Central and Eastern European (CEE) countries. We find that our approximation has higher power to detect U-shaped breaks and smooth breaks than linear method if the true data generating process of exchange rate is in fact a stationary non-liner process. We examine the validity of PPP from the non-linear point of view and provide robust evidence clearly indicate that PPP holds true for two countries, namely Bulgaria and Romania. Our findings point out their exchange rate adjustment is mean reversion towards PPP equilibrium values in a non-linear way.

Současný regulatorní rámec pro banky v EU může mít potenciální procyklické dopady. Procyklické chování bank se za určitých podmínek může projevit v tzv. nepříznivé smyčce, kdy banky v reakci na ekonomický pokles sníží aktiva a tím i úvěrování ekonomiky s cílem udržet požadovanou kapitálovou přiměřenost. To však nepříznivé ovlivní ekonomický výkon a zpětně dopadne na banky například ve formě vyšších úvěrových ztrát. Tento efekt nepříznivé smyčky byl simulován s využitím dat vybrané země EU, a to České republiky. Výsledky ukazují, že efekt nepříznivé smyčky může hrát za určitých podmínek významnou roli.

Tento článok poskytuje možné vysvetlenie rýchleho nárastu počtu mliečnych automatov na Slovensku medzi rokmi 2009 a 2010. Tri hlavné faktory tohto nárastu sú (i) vyšší zisk z predaja surového kravského mlieka prostredníctvom automatov v porovnaní s predajom mliekarni, (ii) veľmi krátka doba návratnosti automatov a (iii) vysoký kumulatívny diskontovaný zisk z automatov po dobe návratnosti. Napriek uvedeným faktorom do budúcnosti nepredpokladáme výrazný nárast počtu mliečnych automatov. Naopak, predpokladáme, že ich počet bude klesať. Dôvodom je nedávny pokles dopytu po čerstvom kravskom mlieku zo strany konzumentov, čo naznačuje, že mliečne automaty boli len spotrebiteľským módnym hitom. Preto farmy, ktoré začali s prevádzkovaním mliečnych automatov (najmä vo väčších mestách) pravdepodobne najviac benefitovali z poskytnutej dotácie.

Sektor informačno-komunikačných technológií (IKT) sa v posledných dvoch desaťročiach stal významným v odvetvovej štruktúre regionálnych ekonomík. Napriek tomu, že ide o relatívne mladé odvetvie ekonomiky, počet existujúcich firiem a zamestnancov v IKT je značný. Bathelt, Malmberg, Maskell (2004) a Trippl et al. (2009) objasnili dva rôzne zdroje znalostných liniek v rámci IKT sektora. Prvým sú lokálne zdroje znalostí (tzv. lokálny šum) a druhým znalosti získavané z vonkajšieho prostredia (tzv. globálne toky). Vzorce znalostných interakcií sa rôznia v závislosti od veľkosti, ekonomickej štruktúry a historických súvislostí sledovaných miest a regiónov. Príspevok vychádza z empirického výskumu, ktorý bol zameraný na analýzu znalostných liniek v IKT sektore v regióne Východné Slovensko. Objasňuje vývoj súčasného IKT sektora s väzbami na predchádzajúce priemyselné odvetvia, dôležitosť lokálnych a externých znalostných liniek, sociálneho kapitálu ako aj potenciál na klastrovanie.

Cílem článku je modelace dopadu fluktuace zaměstnanců na efektivitu organizací. Na základě identifikace faktorů vedoucích k fluktuaci zaměstnanců pomocí dedukce a následného ověření kvantitativním výzkumem byla modelována variabilita chování zaměstnanců během rozhodování o opuštění organizace. Formulace problematických jevů a jejich potvrzení vedlo k získání podkladů pro snížení fluktuace a jejích nákladů v organizacích. Varianty reakcí na impulzy vyvozují míru závislosti mezi prvotním podnětem (faktory ovlivňující fluktuaci) a reakcí, která je dále rozvedena podle závažnosti pro organizaci. Uvedeny jsou rozdíly v chování a reakcích na podněty u zaměstnanců malých národních firem a nadnárodních organizací. Je popsáno neadekvátní jednání uvnitř organizací společně s vyzdvižením dílčích determinantů nejčastěji vedoucích k rozhodnutí o odchodu z pracovní pozice. Výzkum byl zaměřen na zjištění interních organizačních faktorů způsobujících fluktuaci zaměstnanců. Respondenti byli zařazeni do výzkumu pouze, pokud odešli ze svého předchozího zaměstnání dobrovolně tak, aby bylo možné na základě výsledků výzkumů předvídat interní organizační příčiny vedoucí k fluktuaci, a zároveň chování zaměstnanců během rozhodování o odchodu.