Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Príspevok analyzuje štruktúru špecializácie agropotravinárskeho obchodu Slovenskej republiky pred a po vstupe do Európskej únie v rokoch 2000 – 2005. Špecializácia slovenského agropotravinárskeho obchodu v skúmanom období na najvýznamnejších trhoch poklesla. Najkonkurencieschopnejšími komoditami boli spotrebiteľsky orientované výrobky. Pozície najkonkurencieschopnejších komodít si Slovensko neudržalo, ale na druhej strane, pozícia mnohých pôvodne nekonkurencieschopných komodít sa zlepšila. Po roku 2004 sa začala zrýchľovať dynamika predtým rigidnej špecializácie agropotravinárskeho obchodu s EU 15 a so štátmi, ktoré vstúpili do EÚ v roku 2004. To naznačuje konvergenciu v dynamike špecializácie slovenského agropotravinárskeho obchodu s jednotlivými obchodnými partnermi a zoskupeniami.

The aim of the article is a characterization of interplay between macroeconomic policy and structural reforms in linkage to microeconomic adaptation in several periods of up to now development of the Slovak economy. Realization starts from macroeconomic analysis of consequences of microeconomic adaptation’s practice started by transition process and problems induced by influence of insufficient progress of this adaptation on financial sector. Subject of analysis are also macroeconomic issues of slow development of financial sector. Attention is paid to basic specifics of development in connection with progress of economic transition which to the end of nineties resulted to insufficient financial serving of real economy representing main barrier of Slovakia’s further development.

Stať se zabývá problematikou státu v podmínkách existence mezinárodních měnových trhů a liberalizovaných finančních trhů. Diskutováno je Mundell-Flemmingova trilema a různé monetární pořádky ve třech historických etapách a otázka volby režimu měnového kurzu ve vztahu ke státu a různým zájmovým skupinám. Prizmatem pohledu je mezinárodní politická ekonomie.

Článek se zabývá statistickou diskriminací a představuje ji jako jednu z možných bariér plného využití lidského kapitálu žen. Analyzuje problémy, které způsobuje zatím nedostatečné využívání institutu práva v soudní praxi ČR, pokud jde o diskriminaci žen na trhu práce. Zabývá se programy work- life balance a interpretuje je jako jeden ze způsobů, který by mohl napomoci překonat zažité stereotypy a deverzifikovat vnímání žen na trhu práce ze strany firem a přispět tak k ústupu jejich diskriminačního jednání. Rozděluje tyto programy podle toho, jaký díl pracovní odpovědnosti na ženě ponechávají a jak ovlivňují její budoucí pracovní kariéru.

Príspevok uceleným spôsobom poukazuje na možnosť využitia Herfindahlovho-Hirschmanovho indexu v protimonopolnej politike SR pre posudzovanie nekonkurenčných praktík so zameraním na sledovanie absolútnej koncentrácie odvetvia. Index je aplikovaný na posúdenie koncentrácie v odvetví Výroba a rozvod elektriny, plynu, pary a teplej vody (podľa dvojmiestneho členenia odvetvovej klasifikácie ekonomických činností – OKEČ – za obdobie rokov 2004 až 2006). Okrem klasického prístupu merania koncentrácie bola analyzovaná citlivosť indikátorov merania koncentrácie HHI, ktorá umožňuje simulovať zmeny v koncentrácii na relevantnom trhu po vstupe nového subjektu. Prezentovaná analýza odvetvia ukazuje, že s rastúcim počtom subjektov na trhu nemusí absolútna koncentrácia klesať.

Public debt management is one of basic fiscal functions the government performs. Public debt usually comprises a large share of nation’s gross domestic product and is therefore an important instrument of fiscal policy. The purpose of this paper is to shed light on public debt management in Slovenia. Our goal was to estimate and present effects of debt management transactions performed by Slovenian Debt management office from year 2002 onwards. We found that these transactions had significant and positive effects on costs of public debt and also on its dynamics: they caused the turn in interest payments’ trend and lowered the dynamics of upward-sloping trend of public debt.