Ekonomický časopis - Obsahy ročníkov

Současné cyklické výkyvy a nejistota na finančních trzích přispívají k růstu popularity fiskálních pravidel. Tento článek sumarizuje a analyzuje nadnárodní a národní fiskální pravidla implementovaná v zemích Visegrádské skupiny, tzv. čtyřky (V4). Konkrétně tento článek srovnává fiskální pravidla v těchto zemích na základě rešerše dostupné literatury a empirických údajů Evropské komise. V rámci zemí V4, dle indexu síly fiskálního pravidla vyvinutého Evropskou komisí, dosáhlo nejvyššího ohodnocení dluhové pravidlo zavedené v Polsku v roce 1997. Polsko rovněž obdrželo nejvyšší ohodnocení na základě agregovaného indexu fiskálních pravidel za rok 2009. Nejvýznamnější je v tomto ohledu aplikace brzdného mechanismu již při překročení 50% podílu veřejného dluhu k HDP. Empirická analýza odhalila, že účinnost fiskální pravidel se liší napříč vybranými skupinami zemí.

Tento článok skúma návrhu Európskej komisie na direktívu Rady o Spoločnom konsolidovanom daňovom základe pre podniky (COM(2011) 121/4). V článku skúmame dopady vplyv navrhovaného prerozdeľovacieho kľúča na rozdelenie konsolidovaného základu dane na príjmy štátneho rozpočtu. Analýzu sme vykonali na vzorke jedenástich nadnárodných korporácií pôsobiacich na Slovensku a v iných členských štátoch EÚ. Výsledky naznačujú, že je možné očakávať pokles príjmov z vybraných podnikových daní v prípade, ak by skúmané podniky vstúpili do navrhovaného systému spoločného konsolidovaného základu dane oproti súčasne platnému systému. Pravdepodobnosť, že Slovensko bude profitovať z nového systému z pohľadu daňových príjmov, sa na základe dostupných údajov javí ako malá. Hlavný dôvod môže byť pomerne nízka úroveň miezd, aktív a predaja v SR oproti ostatným, najmä starým členským štátom EÚ.

Znalostní management (ZM) je možné považovat za relativně rozvinutou a etablovanou manažerskou disciplínu. Prezentovaný příspěvek zkoumá hypotézy zaměřené na ZM a jeho vnímání manažery v českém prostředí. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaká je povaha jejich přístupu ke ZM a zda se tento přístup liší u specifických podskupin manažerů. Získaná data jsou statisticky zpracována, přičemž využity jsou jak popisná statistika, tak Pearsonův Chí-kvadrát, Cramerovo V nebo další podpůrné testy. Výsledky analýzy ukazují, že mezi manažery převládá negativní přístup k ZM, přičemž neexistuje významný rozdíl mezi manažery různého věku nebo skutečností, zda byl v dané organizaci ZM zaveden či nikoliv. Je zřejmé, že posun v zodpovědnosti a demokratizace znalostí jsou v rozporu s ideologií a praxí současného manažerského prostředí v České republice.

Ačkoliv produkční mezera patří mezi důležité ukazatele centrálních bank, jedná se o nepozorovatelnou veličinu a nelze ji s jednoznačnou přesností měřit. Jednou z možných metod odhadů produkční mezery je přitom také relativně sofistikovaná metoda strukturálních VAR (SVAR) modelů. V tomto článku budeme produkční mezeru odhadovat bivariančním, trivariančním, čtyřvariančním a pětivariančním SVAR modelem. Budeme usilovat o potvrzení, že všechny čtyři modely vykážou stejný průběh cyklu a relativně vysoký koeficient korelace. Následně produkční mezery odhadované těmito SVAR modely porovnáme s produkční mezerou odhadovanou Hodrick-Prescottovým filtrem. Všech pět odhadů produkční mezery přitom vykáže stejný průběh cyklu.

Príspevok prezentuje riešenie úlohy rozvozu s časovými oknami (VRPTW) samoorganizujúcim sa migračným algoritmom (SOMA). Záujem autorov o VRPTW vyplýva z praktického distribučného problému v jednom z regiónov Slovenska (dodanie tovaru bolo determinované prípustným časom obsluhy), kde sa predošlý rozvoz realizoval na základe výsledkov získaných prostredníctvom heuristického Clarkovho-Wrightovho algoritmu úspor s časovými oknami. Význam problému rozvozu s časovými oknami vyplýva nielen z jeho veľkej praktickej aplikovateľnosti, ale aj z jeho výpočtovej zložitosti, preto je použitie štandardných optimalizačných techník pomerne komplikované a v súčasnosti sa pozornosť zameriava na aplikáciu alternatívnych výpočtových techník, ktoré sú inšpirované evolučnými procesmi. Získané riešenie umožnilo zredukovať celkový čas doteraz realizovaného rozvozu o 16,2 %. Prezentovaný prístup by bolo možné použiť na riešenie rôznych ekonomických distribučných problémov s časovými obmedzeniami.

Cieľom tejto štúdie je prispieť k objasneniu vzťahu práva a ekonomiky z aspektu práva. Vychádzajúc z uvedeného a berúc do úvahy rekodifikáciu slovenského súkromného práva a uplynulý historický vývoj, autor tejto štúdie preskúmava možnosti zvýšenia efektivity súkromného práva. Vzťah práva a ekonomiky je podmienený historickým vývojom ľudskej spoločnosti. Záujmová sféra predchádzajúcej legislatívy zahŕňala širokú škálu spoločenských vzťahov. Tieto vzťahy získali novu kvalitu v podmienkach transformujúcej sa slovenskej ekonomiky. V súčasnom fungovaní voľného trhu vyvstáva otázka úlohy štátu v ekonomike, konkrétne zákonnosť a limity štátnej intervencie do ekonomických vzťahov.